O katedře

Kontakt

Katedra germanistiky
Filozofická fakulta
Univerzita Palackého
Křížkovského 10
771 80 Olomouc

tel.: +420 585 633 203

anna.macova@upol.cz

Historie katedry

Obor germanistika existuje na Univerzitě Palackého od roku 1948, tedy téměř od roku obnovení a znovuzaložení univerzity. K první, zakládající generaci olomouckých germanistů patřili významní koryfejové disciplín lingvistických i literárněvědných, především Pavel Trost, Karel Zemen, Ladislav Heger, Josef Birgus a Vladimír Nop, ke druhé generaci počítáme naše učitele, absolventy olomoucké i pražské germanistiky z 50. a 60. let, Ludvíka Václavka, Lucy Topoľskou, Jana Chytila, Rudolfa Uvíru, Karla Franka, Rudolfa Baumbacha, Margaretu Keprtovou a další.

Do roku 1989 procházela olomoucká germanistika vývojem typickým pro zglajchšaltované vysoké školství řízené socialistickou kulturní a vzdělávací politikou: Němčina a k ní přináležející německojazyčná kultura byla nejprve coby jazyk fašistických okupantů suspektní (a směla být studována jen v kombinaci s ruštinou), poté byla coby jazyk soudruhů v NDR vzata částečně na milost. Ve druhé polovině 60. let možno dokonce mluvit o jistém rozkvětu germanistických studií. Současně probíhalo znovuobjevování německé literatury a kultury z Čech a Moravy, zejména tzv. pražská německá literatura zažívala konjunkturu v referátech a sbornících z tzv. liblických konferencí. Zápas germanistů kolem Eduarda Goldstückera (hlavního pořadatele liblických konferencí) „o Kafku“ se stal součástí zápasu celé české intelektuální komunity o svobodné, necenzurované, nesocialisticky-realistické umění. 
Tanky varšavského paktu pod svými pásy ovšem pohřbily nejen politické, nýbrž i tyto výzkumné ambice. Na dlouhých dvacet let normalizace byl pak výzkum německé literatury z Moravy a Čech víceméně tabu – stejně jako veškeré svobodné filologické bádání a vůbec svobodné myšlení na univerzitní půdě. Styk s vědeckým a literárním světem za hranicemi byl nemožný, česká germanistika ztratila své tradiční napojení na evropskou germanistiku a – co bylo ještě mnohem horší – ztratila své vůdčí osobnosti, které byly – například jako Ludvík Václavek – vyhoštěny z univerzity, zbaveny práva bádat, publikovat, učit, stýkat se se studenty. Jen díky osobní statečnosti některých učitelů i na této fakultě neklesla zdejší germanistika na úroveň pouhé jazykové školy bez dalších vzdělávacích ambicí a studia nebyla pro generace let 1968–89  jen pustou pouští marxleninské indoktrinace.
Po roce 1989 se díky Ludvíku Václavkovi, který se stal prvním porevolučním děkanem, díky amerikanistovi Josefu Jařabovi, prvnímu porevolučnímu rektorovi UP, a díky Lucy Topoľské, která byla vedoucí katedry, olomoucká germanistika otevřela Evropě a světu – ve dvojím smyslu: Do Olomouce začaly proudit řady návštěvníků, spisovatelů i vědců, významných představitelů světové germanistiky (připomeňme amerického germanistu Petra Strelku, berlínského medievistu Volkera Mertense, bamberského lingvistu Helmuta Glücka, mnichovského znalce německé literatury z Moravy Diethera Krywalského, spisovatele Petra Härtlinga, Ericu Pedretti, Ursulu Haas – kteří všichni dodnes udržují s katedrou čilý styk) olomoučtí studenti a učitelé naopak mohli konečně cestovat do ně-mecky hovořící ciziny, zapisovat se na německé a ra-kouské univerzity ke studiu. 
Do Olomouce přicházely i knižní dary zaplňující mezery zejména v moderní literatuře a výzkumu, 1992 zde byla založena Rakouská knihovna. Díky třetí generaci olomouckých germanistů, Ingeborg Fialové-Fürstové, Jörgu Krappmannovi, Libuši Spáčilové a dalším, kteří měli částečně zkušenosti s německým a rakouským vysoko-školským systémem, a díky zahraničním lektorům byl –  a to byla ona druhá cesta otevírání dveří do Evropy – zeškolštělý způsob studia (typický pro socialistické vysoké školství) rychle reformován 
a proměněn v moderní studium s vysokou mírou interdisciplinarity, volitelnosti a zodpovědnosti studentů za vlastní studium. Dodnes je studium na germanistice mnohem svobodnější a mnohem po-dobnější a bližší evropským standardům než na jiných oborech FF UP. 
V roce 1997 byla na katedře germanistiky založena „Arbeitsstelle für deutschmährische Literatur věnující se výzkumu doposud zanedbávané, zapomenuté a dodnes mnohdy tabuizované německé kultury a literatury z Moravy. V součinnosti tří generací (spolupracovníky Arbeitsstelle byli a jsou mnozí studenti magisterského a doktorského studia) bylo docíleno vědeckých výsledků (vydávají se knihy, vědecké publikace, doktorské práce, sborníky, ale i beletrie, pořádají se vědecké konference, autorská čtení, výstavy atd.), které zajistily a zajišťují olomoucké germanistice dobré jméno v Evropě, získaly jí množství tuzemských a zahraničních grantů a několik prestižních zahraničních ocenění. Z lůna germanistiky vzešly v době jejího rozkvětu cca. na začátku tisíciletí dva dnes již samostatné obory, nederlandistika a judaistika, ke studiu se pravidelně hlásilo na 400 motivovaných a dobře jazykově vybavených uchazečů, z nichž jsme v důkladných přijímacích pohovorech vybírali ty nejlepší, kteří jsou dnes namnoze čerstvě promovanými asistenty na katedře, čtvrtou generací olomouckých germanistů.
Na další osud olomoucké germanistiky dnes ovšem negativně doléhá několik faktorů. Němčina rapidně ustupuje z Čech: Zatímco se tento proces v rovině čistě komunikační jeví jako zcela přirozený a historii se opakující jev vyklízení pozic původní „lingvae francae“ (němčiny) nové lingvae francae (angličtině), proti němuž nemá smysl se nijak ohrazovat, jeví se mizení němčiny z Čech z hlediska kulturní historie jako nebezpečný proces zanechávající dramatické trhliny a nevratné následky, proti němuž naopak nutno bojovat se vší rozhodností. V zemích střední Evropy s původně silným podílem německé/rakouské kultury totiž mizí spolu s němčinou i podstatná část vlastní národní kultury, dějin, myšlení, umění – kteréž disciplíny lidského ducha se v Českých zemích vyvíjely až do poloviny 20. století vždy v závislosti na německé/rakouské kultuře (ať už šlo o závislost sympatetickou či o nepřátelské tření). Než si ale české vzdělanostní elity (existují-li ovšem ještě) či snad dokonce vládní garnitura uvědomí, že němčina plní v Čechách a na Moravě jiné funkce než pouze komunikativní (jako angličtina), může dojít ke zničení vzdělávacích struktur budovaných po desetiletí. 
Vzdělanostní elity národa jsme se snažili oslovit v roce 2010 zavedením nového oboru „Němčina jako jazyk humanitních věd“ (podpořeném grantem Evropského sociálního fondu), ve kterém v německém jazyce vyučujeme studenty základům filozofie, historie, kunsthistorie, religionistiky, medievistiky a obecné lingvistiky. Obor unikátní v hranicích České republiky se snaží v hodině dvanácté zachránit němčinu jako jazyk humanitních věd, jako jazyk kulturní paměti českého národa a scelit již vzniklé trhliny, které se bez účinného zásahu budou časem prohlubovat: Zejména univerzitní studium humanitních věd je postiženo všeobecným poklesem zájmu o německý jazyk: V klasických humanitních oborech, např. ve filozofii, dějinách umění, estetice, již nemožno vyučovat o dějinách německé filozofie, německého sociologického a estetického myšlení, neboť frekventanti kurzů nečtou německy (a zdaleka ne všechna stěžejní díla jsou přeložena do češtiny), absolventi oboru historie/archivnictví nejsou použitelní pro čtení německých archiválií (které tvoří podstatnou část sbírek českých archivů), bohemisté vykládají dějiny české literatury jen v úzkém národním kontextu (podobně jako v době normalizace, teď ovšem již nikoli pod tlakem komunistické ideologie, nýbrž proto, že studenti nerozumí německy), česká germanistika jako vědní disciplina hrozí zaniknout: pod tlakem ekonomicko-utilitaristického myšlení nabízí většina germanistických institucí již jen pragmatické a aplikované disciplíny, nikoli vědní obor jako takový a k němu příslušný výzkum, specifický filologický přístup k jazyku, který zná a zkoumá i jiné funkce jazyka než pouze komunikativní. Současně hrozí, že kulturně-politická práce minulých desetiletí od roku 1989, která se snažila podpořit narovnání sousedských vztahů mezi ČR a Německem, přijde vniveč. I ze sféry pracovního trhu přicházejí signály, že postupně začínají v mnoha oborech chybět absolventi vládnoucí současně důkladně německým jazykem a znalostmi z oboru.

About the department

The Department of German Studies, founded in 1946, ranks among the oldest philological German Philology departments in the country, teaching both German Language and Literature. The graduate study programme teaches the students to think about functions and forms of the language, literature and values of art and culture in general, taking into account the distinctive features of the German and Austrian culture (and the German culture of Bohemia and Moravia), history, thought and politics.

The bachelor’s and master’s programmes in German Philology are both offered as single or double degree programmes (full-time day study, the single degree master’s programme as part-time distance study as well). Students are required to master German at B1 level to be accepted to study at the department. The graduates from bachelor’s programmes of other Czech or foreign universities are welcomed to study the single or double degree master’s programmes German Studies in Olomouc.

More ...

Německá knihovna

K absenční výpůjčce poskytujeme odbornou literaturu výhradně v německém jazyce, kterou student germanistiky v průběhu svého studia může potřebovat. Knihovna má dvě základní sekce: literární a jazykovědnou.
V literární sekci se nachází převážně publikace vztahující se k jednotlivým epochám německé literatury, a to od baroka až po současnost Medievistická literatura byla z našeho fundu z větší části vyňata a přesunuta do vznikající medievistické knihovny. Díky mnohým zahraničním donátorům a nadacím se v inventáři objevují např. i díla současné německy psané literatury. K tematickým okruhům či badatelským oblastem – epochy, žánry, literární teorie, kritika apod. lze dohledat i potřebnou sekundární literaturu.
Jazykovědná sekce skýtá základní lingvistická díla vztahující se k sylabům seminářů katedry a nezbytná pro přípravu ke zkouškám.

Katalog knihovny (xls)

Otevírací doba / Öffnungszeiten

otevírací hodiny knihovny:

Po 9:30 - 12:00
St  9:30 - 12:00
Čt 9:00 - 10:30

Studierende des Distanzstudiums können die Bücher per E-mail oder per Facebook bestellen. Diese werden für Sie jeweils im Sekretariat am Tag des Unterrichts für Distanzstudium vorbereitet. Liste unserer Bücher können Sie unten herunterladen.

Sídlo a kontakt

Knihovnu najdete v prostorách katedry germanistiky (místnost 3.13, nalevo od sekretariátu).

E-mail: deutschebibliothek@seznam.cz Facebook: Deutsche Bibliothek 

Seznam absolventů

V seznamu absolventů uvádíme pouze absolventy magisterských programů, nikoli programů bakalářských, a to do roku 2012, kdy proběhly rešerše v archivech. Absolventi nového typu doktorského studia (první absolventi v r. 2001) jsou uvedeni ve zvláštním seznamu níže.

Prosíme, abyste nás kontaktovali, najdete-li v seznamech či jinde jakékoli nesrovnalosti, data budou průběžně aktualizována. Děkujeme.

Data uvedená v následujících seznamech byla z velké části převzata z univerzitního archivu. Tato data jsou (především u starších absolventských ročníků) často nepřesná, s překlepy, nejednotnými názvy oborů, např. absolventi dvouoboru český jazyk – německý jazyk byli excerpováni ze dvou seznamů, jednoho s názvem český jazyk – německý jazyk a druhého s názvem německý jazyk – český jazyk. Je tedy možné, že se i přes naši pečlivost při rešerších nepodařilo v archivu „zachytit“ všechny absolventy do jednoho. Univerzitní archiv rovněž disponuje pouze těmi jmény, která měl dotyčný absolvent v době svého absolutoria, u absolventek najdete tedy jak příjmení rodná, tak i ta přejatá po sňatku, uskutečnil-li se v době studia.

Příjmení

Jméno

Obor-kombinace

1950

Kvasnica

Ludvík

německý jazyk - francouzský jazyk - ruský jazyk

Veselá

Viktorie

německý jazyk - anglický jazyk

1951

Hladná

Helena

německý jazyk - italský jazyk

1954

Chromečka

Julius

německý jazyk - ruský jazyk

Václavek

Ludvík

německý jazyk - ruský jazyk

1955

Chabiča

Zdeněk

německý jazyk - český jazyk

Janíková

Marie

německý jazyk - ruský jazyk

Kalábová

Alena

německý jazyk - polský jazyk

Kavanová

Marta

německý jazyk - ruský jazyk

Melionová

Ludmila

německý jazyk - ruský jazyk

Nedvědová

Jindra

německý jazyk - český jazyk

Opelík

Jiří

německý jazyk - český jazyk

1956

Fárlík

Alois

německý jazyk - český jazyk

Filipová

Zdenka

německý jazyk - český jazyk

Fuchsová

Quida

německý jazyk - polský jazyk

Holčák

Vlastimil

německý jazyk - český jazyk

Chytil

Jan

německý jazyk - český jazyk

Kašpařík

Miloslav

německý jazyk - ruský jazyk

Němcová

Božena

německý jazyk - český jazyk

Quellová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Slezák

Vratislav

německý jazyk - polský jazyk

Sobotíková

Jaroslava

německý jazyk - ruský jazyk

1957

Baštová

Milena

německý jazyk - polský jazyk

Baumbach

Rudolf

německý jazyk - ruský jazyk

Benešová

Věra

německý jazyk - český jazyk

Bumbová

Markéta

německý jazyk - český jazyk

Gottwald

Josef

německý jazyk - ruský jazyk

Hřivna

Drahomír 

německý jazyk - ruský jazyk

Johanides

Petr

německý jazyk - český jazyk

Kovařík

Josef

německý jazyk - český jazyk

Kubeš

Vladimír

německý jazyk - český jazyk

Nop

Vladimír

německý jazyk

Papoušek

Zdeněk

německý jazyk - ruský jazyk

Slámová

Věra

německý jazyk - anglický jazyk

Sommer

Artur

německý jazyk

Tlačbabová

Běla

německý jazyk - český jazyk

Uvíra

Rudolf

německý jazyk - český jazyk

1958

Fürst

Tomáš

německý jazyk - ruský jazyk

Havlík

Karel

německý jazyk

Hladká

Pěva

německý jazyk

Holasová

Jindřiška

německý jazyk

Hýnová

Gertruda

německý jazyk - ruský jazyk

Konečná

Ludmila

německý jazyk - ruský jazyk

Konvalinková

Markéta

německý jazyk - ruský jazyk

Kovář

Josef

německý jazyk - český jazyk

Novosad

Josef

německý jazyk - český jazyk

Řeháček

Vincenc

německý jazyk

Seidlová

Sylva

německý jazyk - český jazyk

Vaněk

Jaroslav

německý jazyk

Walter

Harry

německý jazyk - ruský jazyk

1959

Bláža

Jiří

německý jazyk

Březina

Josef

německý jazyk

Černochová

Olga

německý jazyk - ruský jazyk

Haasová

Marta

německý jazyk - ruský jazyk

Kubová

Dagmar

německý jazyk - český jazyk

Limbergová

Květoslava

německý jazyk

Nachtmanová

Eva

německý jazyk

Pasák

Oldřich

německý jazyk

Pilát 

Jindřich

německý jazyk

Popovová

Věra

německý jazyk - ruský jazyk

Říš

Václav

německý jazyk

Vltavský

Miloš

německý jazyk - ruský jazyk

1960

Arnoštová

Drahomíra

německý jazyk - ruský jazyk

Bernatík

Jan

německý jazyk - ruský jazyk

Bláha

Josef

německý jazyk

Blažková

Růžena

německý jazyk - ruský jazyk

Černochová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Dolák

Alois

německý jazyk

Drtil

Vratislav 

německý jazyk - ruský jazyk

Franz

Josef

německý jazyk

Heriongová

Zdeňka

německý jazyk - anglický jazyk

Holcman

Ludvík

německý jazyk - ruský jazyk

Holinková

Dáša

německý jazyk - ruský jazyk

Klusáková

Eva

německý jazyk - český jazyk

Kratochvíl

Bohumil

německý jazyk

Němcová

Olga

německý jazyk - český jazyk

Spitz

Erich

německý jazyk - ruský jazyk

Sponerová

Gertruda

německý jazyk - ruský jazyk

Suchánek

Antonín

německý jazyk - český jazyk

Töglová

Anna

německý jazyk - ruský jazyk

Váňa

Václav

německý jazyk

Vlček

Radovan

německý jazyk

Wodňanská

Annalies

německý jazyk - ruský jazyk

Zahradníček

Zdeněk

německý jazyk

1961

Černá

Marta

německý jazyk - ruský jazyk

Dočkalová

Blanka

německý jazyk - ruský jazyk

Horský

Josef

německý jazyk

Jadrníčková

Anna

německý jazyk - ruský jazyk

Jančík

Vladimír

německý jazyk

Karasová

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Mazánek

Jiří

německý jazyk - ruský jazyk

Mezihoráková

Olga

německý jazyk - ruský jazyk

Pěnkavová

Margareta

německý jazyk - ruský jazyk

Raab

Dušan

německý jazyk

Stromšík

Jiří

německý jazyk - český jazyk

Teňák

Pavel

německý jazyk - ruský jazyk

1962

Blaník

Tadeáš

německý jazyk

Bujas

Jaroslav 

německý jazyk - ruský jazyk

Bystřický

František

německý jazyk - český jazyk

Hegerová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Janáčková

Květuše

německý jazyk

Jaško

Jan

německý jazyk - český jazyk

Kaďourková

Jiřina

německý jazyk

Kostřábová

Marianna

německý jazyk - český jazyk

Masopust

Antonín

německý jazyk - ruský jazyk

Petříková

Marie

německý jazyk - český jazyk

Polak

Karel

německý jazyk - český jazyk

Vavrušková

Jarmila

německý jazyk - ruský jazyk

Volek

Jaromír

německý jazyk

1963

Bárta

Ladislav

německý jazyk - ruský jazyk

Jirásková

Karla

německý jazyk

Kotyková

Ludmila

německý jazyk - český jazyk

Kozelková

Dorota

německý jazyk - český jazyk

Löfflerová

Eliška

německý jazyk - ruský jazyk

Němečková

Alena

německý jazyk

Pazdiora

Otakar

německý jazyk

Šajnar

Miroslav 

německý jazyk - ruský jazyk

Šedová

Alena

německý jazyk

Weis

Petr

německý jazyk - český jazyk

1964

Erbert

František

německý jazyk

Křenek

Jaroslav

německý jazyk

Laudová

Dobromila

německý jazyk - ruský jazyk

Přikrylová

Jaroslava

německý jazyk

Rozehnalová

Eva

německý jazyk - český jazyk

Schmidtová

Ludmila

německý jazyk - český jazyk

Skrbek

Kamil

německý jazyk

Slavíčková

Hana

německý jazyk

Spálená

Jitka

německý jazyk - český jazyk

Velísek

Josef

německý jazyk - ruský jazyk

Böhmová

Eva

německý jazyk - český jazyk

1965

Babák

Jan

německý jazyk - český jazyk

Bláha

Jiří

německý jazyk - český jazyk

Greger

Adolf

německý jazyk

Omelková

Zdenka

německý jazyk - český jazyk

1966

Horský

Josef

německý jazyk

Neuwirthová

Bronislava

německý jazyk - ruský jazyk

Slavík

Josef

německý jazyk

1967

Borovičková

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Göbel

Bohumír

německý jazyk - ruský jazyk

Kolaříková

Marie

německý jazyk - ruský jazyk

Roubíčková

Anděla

německý jazyk - český jazyk

Sejkorová

Irena

německý jazyk - ruský jazyk

Strouhal

František

německý jazyk - ruský jazyk

Stupek

Ivana

německý jazyk - ruský jazyk

1968

Bukolský

Milan

německý jazyk - český jazyk

Kolibáčová

Radana

německý jazyk - český jazyk

Valouchová

Danuše

německý jazyk - český jazyk

1969

Cinková

Jenny

německý jazyk - český jazyk

Dědičová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Koutný

Bohumil

německý jazyk - český jazyk

Kymla

Ivan 

německý jazyk

Meluzín

Miroslav

německý jazyk

Navrátilová

Žofie

německý jazyk - český jazyk

Sýkora

Miroslav

německý jazyk

Švrčula

Bohumír

německý jazyk - dějepis

Zadražilová

Běla

německý jazyk - český jazyk

1970

Bartošová

Miluše

německý jazyk - český jazyk

Dudová

Danuše

německý jazyk - anglický jazyk

Golová

Miroslava

německý jazyk - český jazyk

Gregorová

Jaroslava

německý jazyk - ruský jazyk

Hádková

Eva

německý jazyk

Hájková

Milada

německý jazyk

Hartinger

Klement

německý jazyk - anglický jazyk

Hrubá

Jaroslava

německý jazyk - český jazyk

Chlupová

Olga

německý jazyk - český jazyk

Ibl

Jiří

německý jazyk

Kudelová

Dáša

německý jazyk - český jazyk

Látal

Vladimír

německý jazyk - anglický jazyk

Lukšík

Jiří

německý jazyk - anglický jazyk

Novotná

Štěpánka

německý jazyk

Orlíková

Jana

německý jazyk - ruský jazyk

Pitucha

Václav

německý jazyk - český jazyk

Richter

Karel

německý jazyk - český jazyk

Rozehnalová

Lenka

německý jazyk - anglický jazyk

Říha

František

německý jazyk

Schier

Richard

německý jazyk

Skoumal

Miroslav

německý jazyk - český jazyk

Svoboda

Karel

německý jazyk

Šindlerová

Milena

německý jazyk

Šoupalová

Alena

německý jazyk - český jazyk

Šponerová

Eliška

německý jazyk - ruský jazyk

Tichá

Zdeňka

německý jazyk - český jazyk

Trkanová

Libuše

německý jazyk - ruský jazyk

Víšová

Jaroslava

německý jazyk

Voldánová

Danuše

německý jazyk - český jazyk

Všetička

Josef

německý jazyk - český jazyk

Zatloukalová

Milada

německý jazyk - český jazyk

1971

Bláhová

Milena

německý jazyk - český jazyk

Čermáková

Hana

německý jazyk - ruský jazyk

Dolénková

Milada

německý jazyk - anglický jazyk

Dvořáková

Růžena

německý jazyk

Franěcová

Marie

německý jazyk - anglický jazyk

Hejnicová

Jana

německý jazyk - pedagogika

Hrušková

Olga

německý jazyk - pedagogika

Hubrová

Daniela

německý jazyk - anglický jazyk

Chadima

Josef

německý jazyk - pedagogika

Jaklová

Helena

německý jazyk - český jazyk

Káňová

Emilie

německý jazyk - český jazyk

Kolková

Mária

německý jazyk - pedagogika

Košůtek

Martin

německý jazyk - český jazyk

Křupka

Václav

německý jazyk

Kubeša

Vladimír

německý jazyk

Kubínová

Elena

německý jazyk - pedagogika

Langová

Karmen

německý jazyk - anglický jazyk

Lusková

Alžběta

německý jazyk - pedagogika

Mencáková

Eva

německý jazyk

Moskalová

Dagmar

německý jazyk - český jazyk

Mrázková

Vlasta

německý jazyk - ruský jazyk

Peterková

Hana

německý jazyk - český jazyk

Rojíková

Soňa

německý jazyk - ruský jazyk

Rufferová

Dagmar

německý jazyk - ruský jazyk

Řoutilová

Jarmila

německý jazyk - ruský jazyk

Srkalová

Irena

německý jazyk - anglický jazyk

Žárský

Zdeněk

německý jazyk - anglický jazyk

1972

Broďáková

Bohuslava

německý jazyk - anglický jazyk

Ďurdíková

Vladimíra

německý jazyk - pedagogika

Dvořáková

Eva

německý jazyk - anglický jazyk

Forkašová

Věra

německý jazyk - anglický jazyk

Formánková

Jarmila

německý jazyk - anglický jazyk

Gorgol

Otakar

německý jazyk - anglický jazyk

Graca

Jaroslav

německý jazyk - anglický jazyk

Helan

Martin

německý jazyk - anglický jazyk

Horáková

Růžena

německý jazyk - anglický jazyk

Kouřilová

Eva

německý jazyk - anglický jazyk

Křižák

Vladimír

německý jazyk - anglický jazyk

Kubášková

Milena

německý jazyk - ruský jazyk

Mališová

Olga

německý jazyk - pedagogika

Moravec

Drahomír

německý jazyk

Obrusníková

Krista

německý jazyk - pedagogika

Trnová

Dobromila

německý jazyk - pedagogika

Zaoralová

Božena

německý jazyk - pedagogika

Zemanová

Stanislava

německý jazyk - anglický jazyk

Zubáková

Danica

německý jazyk - pedagogika

1973

Bělíčková

Vlasta

německý jazyk - ruský jazyk

Blahová

Marta

německý jazyk - ruský jazyk

Broncová

Eva

německý jazyk - anglický jazyk

Bubeníčková

Marcela

německý jazyk - dějepis

Bubeníčková

Marcela

německý jazyk - dějepis

Dorčák

Pavel

německý jazyk - dějepis

Flídrová

Libuše

německý jazyk - pedagogika

Gajdziok

Jaroslav

německý jazyk - filozofie

Hájková

Marie

německý jazyk - ruský jazyk

Holubová

Milena

německý jazyk - anglický jazyk

Jahnová

Eva

německý jazyk - pedagogika

Janošcová

Zdeňka

německý jazyk - český jazyk

Jodas

Josef

německý jazyk - český jazyk

Káňová

Jana

německý jazyk - anglický jazyk

Kmětíková

Jarmila

německý jazyk - anglický jazyk

Kurečková

Anna

německý jazyk - pedagogika

Možíšová

Dagmar

německý jazyk - dějepis

Neumannová

Zuzana

německý jazyk - anglický jazyk

Pátková

Helena

německý jazyk - anglický jazyk

Popalová

Alena

německý jazyk - anglický jazyk

Slavotínková

Renata

německý jazyk - anglický jazyk

Smetanová

Hana

německý jazyk - dějepis

Strnadlová

Eva

německý jazyk - český jazyk

Šnajdrová

Marie

německý jazyk - dějepis

Vánská

Eva

německý jazyk - dějepis

Vyroubal

Josef

německý jazyk - anglický jazyk

Žahourová

Jarmila

německý jazyk - anglický jazyk

1974

Blokšová

Jiřina

německý jazyk - český jazyk

Bohdálková

Jana

německý jazyk - filozofie

Cink

Pavel

německý jazyk - český jazyk

Cvrkalová

Anna

německý jazyk - český jazyk

Dostálová

Libuše

německý jazyk - anglický jazyk

Foldynová

Eva

německý jazyk - anglický jazyk

Franková

Jana

německý jazyk - hudební výchova

Gregorová

Jiřina

německý jazyk

Grodová

Jarmila

německý jazyk - ruský jazyk

Holubcová

Eva

německý jazyk - anglický jazyk

Hrdličková

Jana

německý jazyk - ruský jazyk

Janečková

Alice

německý jazyk - anglický jazyk

Jaroš

Tomáš

německý jazyk - český jazyk

Kotová

Ludmila

německý jazyk - anglický jazyk

Lašková

Dagmar

německý jazyk - anglický jazyk

Macková

Helena

německý jazyk - filozofie

Mačejovská

Dagmar

německý jazyk - ruský jazyk

Mráz

Karel

německý jazyk

Patušková

Marie

německý jazyk - český jazyk

Pilátová

Alena

německý jazyk - anglický jazyk

Sieglová

Eva

německý jazyk - anglický jazyk

Soldánová

Jindřiška

německý jazyk - anglický jazyk

Stáhalová

Eva

německý jazyk - filozofie

Šmidtmajerová

Krista

německý jazyk - český jazyk

Tatarová

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Urbášková

Alena

německý jazyk - český jazyk

Večeřová

Danuše

německý jazyk - český jazyk

1975

Albrecht

Jaromír

německý jazyk - anglický jazyk

Bittnerová

Eliška

německý jazyk -  hudební výchova

Bittnerová

Eliška

německý jazyk - hudební výchova

Brücknerová

Jiřina

německý jazyk - český jazyk

Burejsová

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Císařová

Jana

německý jazyk - ruský jazyk

Čermáková

Alena

německý jazyk - ruský jazyk

Gavorová

Marie

německý jazyk - hudební výchova

Havlíková

Vratislav 

německý jazyk - ruský jazyk

Hořínová

Olga

německý jazyk - ruský jazyk

Chládková

Helga

německý jazyk - anglický jazyk

Karlachová

Libuše

německý jazyk - ruský jazyk

Kozílková

Jana

německý jazyk - ruský jazyk

Krčmářová

Ivana

německý jazyk - ruský jazyk

Kurková

Vlasta

německý jazyk

Mlezivová

Evelyn

německý jazyk - anglický jazyk

Pavlíková

Naděžda

německý jazyk - ruský jazyk

Polášková

Adéla

německý jazyk - hudební výchova

Poldauf

Petr

německý jazyk - ruský jazyk

Rozehnalová

Rostislava

německý jazyk - ruský jazyk

Sabenová

Alena

německý jazyk - anglický jazyk

Samojlovičová

Věra

německý jazyk - hudební výchova

Slováčková

Marie

německý jazyk - ruský jazyk

Steigerová

Marie

německý jazyk - ruský jazyk

Šišma

Jaroslav

německý jazyk

Švábenický

Josef

německý jazyk - filozofie

Velenská

Nina

německý jazyk - anglický jazyk

Čecháková

Irena

německý jazyk - ruský jazyk

1976

Blanárová

Svatava

německý jazyk - polský jazyk

Brázda

Miroslav

německý jazyk

Hladká

Eliška

německý jazyk - anglický jazyk

Holubovská

Jitka

německý jazyk - český jazyk

Horáček

Jan

německý jazyk

Chytil

František

německý jazyk - český jazyk

Jurajdová

Petronila

německý jazyk - český jazyk

Kašpárek

Helmut

německý jazyk - český jazyk

Koubková

Jarmila

německý jazyk - český jazyk

Kozlová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Mezírková

Helena

německý jazyk - český jazyk

Nakládalová

Irena

německý jazyk - český jazyk

Pardubická

Ludmila

německý jazyk - hudební výchova

Plaček

Petr

německý jazyk - ruský jazyk

Sparlingová

Zdeňka

německý jazyk - anglický jazyk

Šanová

Vlasta

německý jazyk - český jazyk

Šišmová

Drahomíra

německý jazyk - český jazyk

Táborská

Drahomíra

německý jazyk - anglický jazyk

Temlová

Hana

německý jazyk - anglický jazyk

Vejrostová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Vondráčková

Jitka

německý jazyk - hudební výchova

1977

Axmanová

Libuše

německý jazyk - anglický jazyk

Břehová

Ludmila

německý jazyk - anglický jazyk

Cielecká

Pavla

německý jazyk - český jazyk

Cigánková

Svatava

německý jazyk - český jazyk

Dintera

Luděk

německý jazyk - anglický jazyk

Doležalová

Ludmila

německý jazyk - český jazyk

Hricová

Dana

německý jazyk - český jazyk

Juga

Stanislav

německý jazyk - český jazyk

Katzerová

Jindřiška

německý jazyk - anglický jazyk

Koláčný

Jaroslav

německý jazyk - český jazyk

Koláčová

Olga

německý jazyk - český jazyk

Kolářová

Ludmila

německý jazyk - anglický jazyk

Lokajíčková

Eva

německý jazyk - český jazyk

Mařánková

Zdeňka

německý jazyk - český jazyk

Nováková

Vlasta

německý jazyk - český jazyk

Pácaltová

Růžena

německý jazyk - český jazyk

Pachrová

Libuše

německý jazyk - český jazyk

Pajaková

Jaroslava

německý jazyk - český jazyk

Pěchová

Jana

německý jazyk - anglický jazyk

Plecháčková

Dagmar

německý jazyk - anglický jazyk

Pospíšilová

Jindřiška

německý jazyk - anglický jazyk

Staňová

Zuzana

německý jazyk - anglický jazyk

Szulik

Hanna

německý jazyk - polský jazyk

Šindlerová

Jaroslava

německý jazyk - český jazyk

1978

Barteček

Ivo

německý jazyk - historie

Benišová

Marion

německý jazyk - ruský jazyk

Franková

Tamara

německý jazyk - ruský jazyk

Galiová

Jitka

německý jazyk - ruský jazyk

Gříbková

Věra

německý jazyk - ruský jazyk

Hrubá

Jiřina

německý jazyk - historie

Kalábová

Jarmila

německý jazyk - český jazyk

Kornelová

Bohumíra

německý jazyk - ruský jazyk

Kuběnková

Maria

německý jazyk - anglický jazyk

Kudělková

Zora

německý jazyk - občanská nauka

Lyčková

Dana

německý jazyk - občanská nauka

Nevěřilová

Radmila

německý jazyk - ruský jazyk

Otavová

Marcela

německý jazyk - ruský jazyk

Papoušek

Miroslav

německý jazyk - historie

Sikora

Evžen

německý jazyk - občanská nauka

Silná

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Šelešovská

Ludmila

německý jazyk - ruský jazyk

Šimková

Oldřiška

německý jazyk - ruský jazyk

Trhlíková

Marie

německý jazyk - ruský jazyk

Trušinová

Cecilie

německý jazyk - historie

Zajíčková

Libuše

německý jazyk - český jazyk

Zorčiak

Petr

německý jazyk - historie

Želazko

Miloslav

německý jazyk - občanská nauka

Žlebková

Svatava

německý jazyk - anglický jazyk

1979

Andrlová

Radana

německý jazyk - český jazyk

Bauerová

Radmila

německý jazyk - občanská nauka

Bauerová

Radmila

německý jazyk - občanská nauka

Beneš

Luděk

německý jazyk - historie

Boháčková

Božena

německý jazyk - anglický jazyk

Cabejšková

Jana

německý jazyk - historie

Dudková

Miloslava

německý jazyk - historie

Fajmonová

Bohumila

německý jazyk - anglický jazyk

Gardiánová

Naděžda

německý jazyk - český jazyk

Hájková

Yvona

německý jazyk - občanská nauka

Hanousková

Hana

německý jazyk - český jazyk

Hladký

Rostislav 

německý jazyk - historie

Chmelová

Jana

německý jazyk - historie

Jochmanová

Ivana

německý jazyk - anglický jazyk

Křenková

Soňa

německý jazyk - historie

Křížková

Zdenka

německý jazyk - český jazyk

Kudělková

Jarmila

německý jazyk - občanská nauka

Kvapilová

Jitka

německý jazyk - český jazyk

Lutzová

Danuše

německý jazyk - český jazyk

Marečková

Dana

německý jazyk - anglický jazyk

Matoušová

Irena

německý jazyk - český jazyk

Matras

Ladislav

německý jazyk - český jazyk

Myslivcová

Ludmila

německý jazyk - občanská nauka

Nánková

Naděžda

německý jazyk - český jazyk

Odehnalová

Milena

německý jazyk - anglický jazyk

Paděrová

Jitka

německý jazyk - anglický jazyk

Ptáková

Naděžda

německý jazyk - historie

Rudolfová

Alena

německý jazyk - historie

Schallner

Dieter

německý jazyk - anglický jazyk

Schönová

Libuše

německý jazyk - občanská nauka

Sirná

Zdenka

německý jazyk - ruský jazyk

Smýkal

Slavomír

německý jazyk - ruský jazyk

Šedková

Helga

německý jazyk - český jazyk

Šlosarová

Eva

německý jazyk - český jazyk

Šourková

Alena

německý jazyk - anglický jazyk

Vilémová

Miluše

německý jazyk - český jazyk

Vlčková

Helena

německý jazyk - český jazyk

Vybíralová

Emílie

německý jazyk

Zajíčková

Jarmila

německý jazyk - ruský jazyk

Zmrzlíková

Danuše

německý jazyk - anglický jazyk

1980

Adámková

Eva

německý jazyk - anglický jazyk

Babincová

Marie

německý jazyk - historie

Bajerová

Helena

německý jazyk - historie

Bělohlávková

Jana

německý jazyk - ruský jazyk

Čiklová

Věra

německý jazyk - ruský jazyk

Janáčová

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Jarošová

Milena

německý jazyk - historie

Kameníková

Libuše

německý jazyk - historie

Kovářová

Stanislava

německý jazyk - historie

Křivková

Vladimíra

německý jazyk - ruský jazyk

Nešporová

Daniela

německý jazyk - ruský jazyk

Ornerová

Božena

německý jazyk - český jazyk

Petrová

Vlasta

německý jazyk - historie

Polednová

Milena

německý jazyk - historie

Sukopová

Miroslava

německý jazyk - ruský jazyk

Svobodová

Daniela

německý jazyk - anglický jazyk

Tobolová

Jarmila

německý jazyk - český jazyk

Tomková

Zuzana

německý jazyk - historie

Topinková

Alena

německý jazyk - historie

Urbanová

Eliška

německý jazyk - filozofie

Vychodilová

Zdeňka

německý jazyk - ruský jazyk

1981

Banková

Marta

německý jazyk - český jazyk

Bučilová

Zuzana

německý jazyk - ruský jazyk

Čechová

Adéla

německý jazyk - český jazyk

Čelonková

Jana

německý jazyk - ruský jazyk

Červinková

Marie

německý jazyk - český jazyk

Hackenbergová

Hanne-Lore

německý jazyk - český jazyk

Harenčíková

Karla

německý jazyk - historie

Hromková

Marie

německý jazyk - hudební výchova

Hronová

Naděžda

německý jazyk - český jazyk

Hříbková

Růžena

německý jazyk - anglický jazyk

Hušková

Helena

německý jazyk - historie

Janatová

Jarmila

německý jazyk - český jazyk

Javůrková

Jarmila

německý jazyk - historie

Kapustková

Dagmar

německý jazyk - český jazyk

Kolářová

Jaroslava

německý jazyk - český jazyk

Kolovratová

Anděla

německý jazyk - ruský jazyk

Kovaříčková

Iva

německý jazyk - český jazyk

Králová

Marcela

německý jazyk - anglický jazyk

Krejčová

Růžena

německý jazyk - český jazyk

Kubíčková

Jana

německý jazyk - historie

Kubínová

Hana

německý jazyk - historie

Macháčková

Vlasta

německý jazyk - ruský jazyk

Martínková

Jana

německý jazyk - historie

Maxilon

Richard

německý jazyk - historie

Pilarský

Jiří

německý jazyk - ruský jazyk

Sajová

Milena

německý jazyk - ruský jazyk

Slavík

Ivan 

německý jazyk - historie

Šindlerová

Olga

německý jazyk - ruský jazyk

Špaltová

Eva

německý jazyk - český jazyk

Teichmanová

Svatava

německý jazyk - anglický jazyk

Tomanová

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Tytykalová

Ludmila

německý jazyk - český jazyk

Urbanová

Božena

německý jazyk - historie

Vimmerová

Vlasta

německý jazyk - ruský jazyk

Vomáčková

Olga

německý jazyk - ruský jazyk

Vozniaková

Alena

německý jazyk - historie

Zajícová

Pavla

německý jazyk - český jazyk

1982

Břízová

Irena

německý jazyk - český jazyk

Folverčná

Zdeňka

německý jazyk - český jazyk

Fuňková

Marie

německý jazyk - český jazyk

Hamanová

Hana

německý jazyk - český jazyk

Heřmánková

Eva

německý jazyk - český jazyk

Hladká

Jarmila

německý jazyk - ruský jazyk

Hromadová

Silvie

německý jazyk - český jazyk

Chlubnová

Helena

německý jazyk - český jazyk

Jirásková

Zdenka

německý jazyk - český jazyk

John

Otto

německý jazyk - český jazyk

Jurková

Jiřina

německý jazyk - český jazyk

Lišková

Vladimíra

německý jazyk - český jazyk

Macháčková

Zdenka

německý jazyk - český jazyk

Močičková

Jindra

německý jazyk - český jazyk

Mořkovská

Radoslava

německý jazyk - český jazyk

Müllerová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Pacholíková

Věra

německý jazyk - český jazyk

Poláková

Jenny

německý jazyk - český jazyk

Poštulka

Rudolf

německý jazyk - český jazyk

Procházková

Ludmila

německý jazyk - český jazyk

Provázková

Renata

německý jazyk - český jazyk

Průšová

Zdeňka

německý jazyk - ruský jazyk

Přikrylová

Věra

německý jazyk - český jazyk

Režný

Jaroslav

německý jazyk - český jazyk

Stoklasová

Ivona

německý jazyk - český jazyk

Škamradová

Jindra

německý jazyk - český jazyk

Šnejdrová

Naděžda

německý jazyk - český jazyk

Špryncová

Marie

německý jazyk - český jazyk

Tichá

Alena

německý jazyk - anglický jazyk

Veličková

Miroslava

německý jazyk

1983

Babušníková

Milena

německý jazyk - český jazyk

Ducháčová

Hana

německý jazyk - český jazyk

Ducháčová

Eliška

německý jazyk - dějepis

Fialová

Jana

německý jazyk - český jazyk

Goczal

Vilém

německý jazyk - český jazyk

Goláň

Josef

německý jazyk - český jazyk

Horníková

Miluše

německý jazyk - český jazyk

Jarošová

Milena

německý jazyk - dějepis

Jurečková

Marcela

německý jazyk - český jazyk

Karafiát

Karel

německý jazyk - ruský jazyk

Klosová

Dana

německý jazyk - český jazyk

Kopová

Iva

německý jazyk - český jazyk

Krenželovová

Dana

německý jazyk - český jazyk

Kuchyňová

Hana

německý jazyk - český jazyk

Navrátil

Zdeněk

německý jazyk - český jazyk

Nowaková

Dana

německý jazyk - český jazyk

Obstová

Zuzana

německý jazyk - český jazyk

Ošmerová

Věra

německý jazyk - český jazyk

Račková

Zdenka

německý jazyk - ruský jazyk

Ronovská

Hana

německý jazyk - český jazyk

Schneider

Jan 

německý jazyk - český jazyk

Sztwiertinová

Olga

německý jazyk - ruský jazyk

Tandlerová

Drahomíra

německý jazyk - český jazyk

Vaňková

Ivana

německý jazyk - český jazyk

Vopalecká

Jana

německý jazyk - český jazyk

Welszarová

Věra

německý jazyk - český jazyk

Wiszczorová

Anna

německý jazyk - český jazyk

Zemánková

Věra

německý jazyk - český jazyk

Zmatlíková

Marta

německý jazyk - anglický jazyk

Zouharová

Marie

německý jazyk - český jazyk

1984

Baladová

Sylva

německý jazyk - český jazyk

Benešová

Irena

německý jazyk - český jazyk

Březík

Jiří

německý jazyk - český jazyk

Březíková

Dagmar

německý jazyk - český jazyk

Dostálová

Vladimíra

německý jazyk - český jazyk

Hanzelková

Blanka

německý jazyk - český jazyk

Hvozdecká

Hana

německý jazyk - český jazyk

Jarma

Jaroslav 

německý jazyk - český jazyk

Konšelová

Alice

německý jazyk - český jazyk

Kubačáková

Bronislava

německý jazyk - český jazyk

Lepíková

Jarmila

německý jazyk - ruský jazyk

Lexmaulová

Šárka

německý jazyk - český jazyk

Malá

Dana

německý jazyk - český jazyk

Matušková

Taťána

německý jazyk - český jazyk

Mücková

Eva

německý jazyk - ruský jazyk

Nováková

Simona

německý jazyk - český jazyk

Parobková

Jana

německý jazyk - český jazyk

Pazourková

Blanka

německý jazyk - český jazyk

Poláčková

Eva

německý jazyk - český jazyk

Pospíšil

Ladislav

německý jazyk - český jazyk

Pospíšilová

Světluše

německý jazyk - český jazyk

Pospíšilová

Ervína

německý jazyk - český jazyk

Slepičková

Sylva

německý jazyk - český jazyk

Slowiková

Brigita

německý jazyk - český jazyk

Staníková

Dagmar

německý jazyk - český jazyk

Staňková

Milena

německý jazyk - český jazyk

Štěpánová

Marie

německý jazyk - český jazyk

Tichá

Eva

německý jazyk - český jazyk

Urbanová

Iveta

německý jazyk - český jazyk

Vlčková

Jarmila

německý jazyk - český jazyk

Závěšická

Eva

německý jazyk - český jazyk

Zezula

Bohuslav

německý jazyk - český jazyk

1985

Bablerová

Hana

německý jazyk - český jazyk

Cuberková

Jarmila

německý jazyk - český jazyk

Danišková

Alžběta

německý jazyk

Dlouhá

Soňa

německý jazyk - český jazyk

Felgrová

Hana

německý jazyk - český jazyk

Gebauerová

Šárka

německý jazyk - český jazyk

Hruzíková

Lenka

německý jazyk - český jazyk

Kafková

Jana

německý jazyk - český jazyk

Kandler

Roman

německý jazyk - český jazyk

Kašová

Zdenka

německý jazyk - český jazyk

Knedlová

Marcela

německý jazyk - český jazyk

Kofroňová

Ludmila

německý jazyk - český jazyk

Kubíčková

Ivana

německý jazyk - český jazyk

Kubinová

Hana

německý jazyk - dějepis

Kukuczková

Mariola

německý jazyk - český jazyk

Lipovská

Dana

německý jazyk - český jazyk

Mervartová

Drahomíra

německý jazyk - český jazyk

Nový

Jiří

německý jazyk - český jazyk

Pečánka

Petr

německý jazyk - český jazyk

Polišenská

Jitka

německý jazyk - český jazyk

Pospiechová

Renata

německý jazyk - český jazyk

Půžová

Dana

německý jazyk - český jazyk

Rotterová

Zuzana

německý jazyk - český jazyk

Štusáková

Alena

německý jazyk - český jazyk

Tihelková

Zdeňka

německý jazyk - český jazyk

Všetíček

Martin

německý jazyk - český jazyk

Werner

Zdeněk

německý jazyk - český jazyk

Zuberová

Barbora

německý jazyk - český jazyk

1986

Adámková

Bojana

německý jazyk - český jazyk

Bělová

Hana

německý jazyk - český jazyk

Černota

Dalibor

německý jazyk - český jazyk

Drlíková

Drahomíra

německý jazyk - český jazyk

Fialová

Ingeborg

německý jazyk - český jazyk

Florová

Eva

německý jazyk - český jazyk

Friedrischková

Blanka

německý jazyk - český jazyk

Gajdová

Alexandra

německý jazyk - český jazyk

Glumbíková

Pavlína

německý jazyk - český jazyk

Hanusková

Ida

německý jazyk - český jazyk

Hašková

Pavla

německý jazyk - český jazyk

Horáková

Dagmar

německý jazyk - český jazyk

Juřina

Ivo

německý jazyk - polský jazyk

Klevarová

Vilma

německý jazyk - český jazyk

Králová

Soňa

německý jazyk - český jazyk

Kremrová

Šárka

německý jazyk - český jazyk

Kubíčková

Karla

německý jazyk - český jazyk

Langerová

Miluše

německý jazyk - český jazyk

Lípová

Simona

německý jazyk - český jazyk

Martínková

Pavla

německý jazyk - ruský jazyk

Mitregová

Janina

německý jazyk - polský jazyk

Orszuliková

Irena

německý jazyk - český jazyk

Pavelková

Yveta

německý jazyk - český jazyk

Vyučující 1946 - 2012

Pavel Trost (na KG 1949–1957)

Polyhistor, všestranný filolog a estetik. Narozen 1907 ve Šternberku. Studoval v Praze. Za války byl nasazen ve Slezsku, před osvobozením i vězněn. Přišel do Olomouce z Brna, učil v Olomouci do roku 1957, poté odešel do Prahy. Působil mimo jiné ve Vídni a v Göttingenu. Byl jedním z mála, kteří se na začátku 50. let odvážili veřejně kritizovat Stalinovy Stati o jazyce, tehdy více proklamované než diskutované. Zasvěcoval své žáky (tehdy nepočetný kruh) do jazykovědy i literární vědy, do vztahů mezi skupinami jazyků a také do pohledů na intelektuální život v republice a ve světě. Nebylo vzdělanostní oblasti, v níž by nebyl orientován a neposkytl podněty a rady, psal práce z obecné jazykovědy, literární vědy, germanistiky i např. baltistiky. Jeho Studie o jazycích a literatuře vydané 1995 v nakladatelství Torst Jaromírem Povejšilem jsou dodnes čtivými, poučnými a v mnoha ohledech základními studiemi a jsou zároveň ukázkou typického Trostova „Sekundenstilu“ – obvykle nespotřebuje na důkladnou a ostrou interpretaci problému více než dvě tři stránky.

 

Vladimír Nop (na KG 1951–1962)

Působil jako lektor praktického jazyka. Snažil se estetizovat každý moment a aspekt v učení i v životních postojích.

 

Vojtěška Frintová (na KG 1951–1954)

Spolu s Vladimírem Nopem se zabývala především výukou praktického jazyka.

 

Karel Zemen (na KG 1953–1960)

Reemigrant z Vídně označovaný studenty s láskou také jako „Papa Zemen“. Dojížděl z Prahy. Zabýval se teorií a normami německého jazyka, uváděl však studenty také do jazyků severských a keltských. Ludvík Václavek na něj vzpomíná: „Milovali jsme bezpočet jeho vídeňských aspektů a historek, slovních hříček a sentencí.“

 

Ladislav Heger (na KG 1953–1964)

Narozen 3. 2. 1902. Pražský germanista. Mimo jiné se zasloužil o vznik germanistické knihovny na FF UP. V letech 1921–1927 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na univerzitách v Kodani a Berlíně. Od roku 1927 vyučoval němčinu a češtinu na středních školách v Praze. Roku 1931 se stal lektorem dánštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1937-1939 a 1945-1948 byl docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1948 až do odchodu do důchodu pracoval v Univerzitní knihovně v Praze. Mezi lety 1955-1962 byl souběžně docentem na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své vědecké práci se zabýval severskými jazyky a literaturou, zvláštní pozornost věnoval starogermánským literárním památkám. Je autorem řady odborných děl z oblasti germanistiky a nordistiky, např. Der bestimmte Artikel in einer Reihe von altgermanischen Denkmälern (1937), Německý jazyk v Evropě (1941) a mnoha studií, publikovaných v domácím i zahraničním odborném tisku. Byl vedoucím autorského kolektivu Slovníku spisovatelů - Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Nizozemí, Belgie (1967). Překládal z němčiny, vlámštiny, dánštiny a staroislandštiny. Některé jeho překlady byly vydány před rokem 1945.  Zemřel 18. 1. 1975.

 

Rudolf Chadraba (na KG 1954–1960)

Svými vlastními slovy v rozhovoru pro Davida Vodu řekl Rudolf Chadraba (Listy 1/2011): „Já jsem tady [v Olomouci] i přednášel německou literaturu doby Goethovy... Zajel jsem do Brna a Zatočil, tamější germanista, mi položil takovou otázku: ‚Jak se řekne mísa plná jablek?‘ Povídám: ‚Eine Schüssel voll Äpfel.‘ On říká: ‚Je to správný, ale ještě správnější je eine Schüssel voller Äpfel, a to je saský genitiv.‘ Tím mě tedy převezl. Mohl jsem mu nabídnout, že by se to mohlo rozumět jako mísa plných jablek.‘“

Rudolf Chadraba se narodil 12. května 1922 v Košicích. V letech 1941–1942 studoval kresbu a malbu na Státní grafické škole v Praze. Léta 1945–1947 prožil studiem dějin umění a estetiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde vynikl od roku 1949 jako asistent estetika a spisovatele Bohumila Markalouse – Jaromíra Johna, zatímco pokračoval studiem dějin umění u Václava Richtera. Germanistiku dokončil na univerzitě v Brně. Nejplodnějším obdobím života se pro prof. Rudolfa Chadrabu stalo od roku 1961 působení v pražském Ústavu dějin umění Akademie věd jako vědecký pracovník a na čas vědecký tajemník ústavu. Profesionální působení zakončil opět v Olomouci, kde od roku 1990 pomáhal k obnovení Katedry dějin umění FF UP a do své smrti přispíval k jejímu rozvoji jako její první profesor. Zemřel v Olomouci 27. 2. 2011.

                                                

Josef Birgus (na KG 1954–1973)

Narozen 23. 5. 1905, absolvent Slovanského gymnázia v Olomouci a Filozofické fakulty UK Praha, titul PhDr. získal na Masarykově univerzitě v Brně. Působil jako středoškolský pedagog v Kroměříži, Valašském Meziříčí a Olomouci, v poslední jmenované pak jako ředitel Polívkova státního reálného gymnázia. Dobrotivě přísný metodik a přítel studentů. Zaučoval je do předpokládané dráhy středoškolských učitelů a snažil se seznamovat studenty s německým světem alespoň exkurzemi do NDR, Lipska a Berlína. Pravidelný recenzent, autor nejen mnoha studií v odborných časopisech, ale i středoškolských učebnic. Překládal z němčiny pro Acta UP. Zemřel 23. 10. 1985.

 

Gertruda Nürnbergerová (na KG 1954–1955)

Přišla z Prahy. Na katedře působila velmi krátce, jako lektorka.

 

Ludvík Václavek (na KG 1956–1973, 1989 – dosud)

Narozen 1931, studoval v letech 1950-1955 německou a ruskou filologii na UP, jeho učitelem byl mimo jiné Pavel Trost. Po ukončení doktorského studia (jehož část absolvoval u Hanse Meyera v Lipsku) se stal odborným asistentem, poté docentem (habilitační práce o pražském německém autorovi F.C. Weiskopfovi) na Katedře germanistky FF UP, v letech 1963-67 byl jejím vedoucím. Vyučoval dějiny německé literatury v celé šíři, přednášel také studentům v Brně a v Prešově, vydal několik velmi ceněných skript. Po roce 1968 byl Václavek persekvován, 1972 propuštěn z fakulty a zbaven všech akademických funkcí, měl zákaz publikovat a stýkat se se studenty. Do roku 1989 pracoval jako knihovník.

V této temné normalizační době přes zákaz konzultoval tajně se studenty a kolegy jejich vědecké práce, překládal a publikoval pod cizími jmény – také mnohé studie k moravské německé literatuře, jež se staly základem pozdějšího výzkumu v Arbeitsstelle fűr deutschmährische Literatur. V roce 1989 se stal prvním porevolučním děkanem FF, 1994 vedoucím katedry germanistiky, 1997 byl spoluzakladatelem Arbeitsstelle. Dodnes přednáší dějiny německé literatury (zejména starší německou literaturu, modernu a moravskou německou literaturu), vede doktorské a diplomové práce, publikuje a je nenahraditelným mentorem a rádcem svým mladším kolegům.

 

? Králíková (na KG 1958–1959)

 

Eduard Beneš (na KG 1961–1962)

Narozen 21. 6. 1911 v Semilech, absolvent oboru ČJ – NJ na FF UK v Praze; 1962 CSc., 1967 PhDr.; V letech 1966-1971 byl členem Československé akademie věd, působil jako středoškolský pedagog, je spoluautorem mnoha učebnic němčiny. Jeho specializací byla syntax, stylistika, kontrastivní lingvistika a především didaktika němčiny či obecně metodika vyučování cizích jazyků. V době normalizace nebyla jeho mezinárodně proslulá osobnost i jeho jméno shodné se jménem někdejšího československého prezidenta žádoucí, proto publikoval od roku 1971 téměř výhradně v zahraničí.

 

Pavel Petr (na KG 1961–1964)

Narozen 1930. Dojížděl do Olomouce z Brna, kde byla jeho kmenovým působištěm filozofická fakulta dnešní Masarykovy univerzity. V r. 1969 odešel na stáž na Monash-University v Melbournu, svůj původně dočasný pobyt proměnil v trvalý, nechtěl se vrátit do okupovaného Československa. Po čtyřicetileté přestávce byly jeho kontakty s Olomoucí obnoveny, v r. 1994 navštívil Filozofickou fakultu UP. Zabýval se mimo jiné dílem Kafkovým a postmodernou.

 

Hanna Tscheková (na KG 1963–1966)

Vedla jazykové kurzy v letech 1961–1966, pak emigrovala do Něměcka, žije v Mnichově. Seznamovala studenty také s nizozemštinou a pražským kulturním světem. Spoluautorka Německo-českého a česko-německého slovníku na cesty a jiných publikací.

 

Rudolf Uvíra (na KG 1963 – dosud jako externista)

Narozen 1935, studium germanistiky a bohemistiky ukončil r. 1957. Diplomovou práci o německém konjunktivu napsal u Ladislava Hegera. Od r. 1962 odborným asistentem, r. 1987 CSc. Vedl přednášky a semináře k teoretické a historické mluvnici němčiny a k obecné lingvistice. Absolvoval stáže a jazykové kurzy v NSR (Institut für deutsche Sprache Mannheim, univerzita München), ve Švýcarsku (univerzita Zürich) a Švédsku (univerzita Stockholm, Lund, Uppsala), na Islandu (univerzita Reykjavík), v Norsku (univerzita Oslo), v Nizozemí (univerzita Amsterdam, Fryske Akademy Leeuwarden), studia na Institutu judaistiky a indoevropeistiky univerzity Wien a indoevropeistiky MU Brno. Zabývá se problematikou morfologie, syntaxe  a fonologie germánských jazyků. Od r. 1988 je členem rigorózních komisí na Ústavu germanistiky a skandinavistiky UK Praha. Vede výuku švédštiny v interním a distančním studiu, norštiny, islandštiny, fríštiny, úvod do hebrejštiny a přednášky k semitským jazykům. Nadále spolupracuje s judaistikou univerzity Wien.

 

Svatopluk Štech (na KG 1964–1966)

Germanista, slavista, bohemista a indoeuropeista. Narozen 21. 1. 1932 v Šumperku, jeho specializací byla etymologie, je autorem článků na toto téma např. v časopise Naše řeč či Zeitschrift für slavische Philologie. Působil též jako lektor češtiny v Göteborgu ve Švédsku, kde v angličtině i publikoval a kde také 7. 1. 1968 předčasně zemřel.

 

Miroslav Beck

Dojížděl do Olomouce z Brna. Byl agentem tajné služby, čímž se nijak netajil. Upil se k smrti.

 

Jan Chytil (na KG 1964–1996)

Narozen 1929. Pocházel z Olomouce, kde 1950 maturoval na Slovanském gymnáziu a do roku 1956 studoval na Filozofické fakultě německou a českou filologii. Byl žákem prof. Pavla Trosta, doc. Karla Zemena a PhDr. Josefa Birguse. Po ukončení studií nastoupil jako asistent na UP, později jako odborný asistent na tehdejší katedře moderních filologií jako germanista zaměřený na dějiny literatury. Přednášel hlavně o německé literatuře 19. století, ve svých odborných statích a skriptech se zabýval autory 20. století. Předmětem jeho výzkumu bylo především dílo Ernsta Weiße a Hanse Natonka. Byl aktivním v organizační práci a v příležitostné pomoci kolegům. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století – už jako habilitovaný – konal pravidelné přednášky také na germanistikách na filozofické fakultě v Brně a na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Na počátku devadesátých let mu další učitelskou činnost ztížil a nakonec zcela znemožnil vážný úraz a jeho náročná léčba.

 

Karel Frank (na KG 1966 – dosud jako externista)

Narozen 1940 ve Vsetíně, po absolvování jedenáctileté střední školy byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1962 ukončil studium oborů německý jazyk a ruský jazyk, v diplomové práci se zabýval slovotvornými postupy němčiny, ruštiny a finštiny a jejich srovnáním. Poté odešel do dvouleté základní vojenské služby. Od 1. září 1964 do 30. dubna 1965 působil jako učitel Průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí. Počínaje 1. květnem 1965 se stal odborným asistentem Ústavu jazyků a literatur ČSAV v oddělení germánských jazyků. V roce 1966 nastoupil jako odborný asistent na Katedru germánské a anglické filologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Ve své pedagogické a vědecké činnosti se věnoval otázkám současného německého jazyka, a to především ze srovnávacího pohledu česko-německého. V roce 1969 odjel na roční studijní pobyt na univerzitu v Marburgu/Lahn. Pro svůj kontrastivní výzkum nasbíral řadu zkušeností při tamní výuce češtiny pro německé studenty. Během následujících studijních cest pronesl řadu přednášek, které se s ohledem na zájem ciziny o Pražský lingvistický kroužek obíraly právě touto tématikou. V roce 1981 se po obhájení práce na téma verbonominálních konstrukcí v němčině stal kandidátem věd. V roce 1990 získal docenturu na základě publikační a přednáškové činnosti v oborech obecná jazykověda a německý jazyk. Po několik let byl vedoucím lingvistické sekce na Katedře germanistiky FF UP. Od roku 2012 se jeho působištěm stala Fakulta humanitních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Na Katedře germanistiky FF UP vypomáhá jako externista.

 

Lucy Topoĺská (na KG 1966–2012)

Narozena 1933, studovala německou a ruskou filologii na UP a na UK v Praze, diplomovou práci o Thomasu Mannovi psala u Pavla Trosta a Hugo Siebenscheina. Do roku 1965 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, poté se stala odbornou asistentkou na Katedře germanistiky UP. Bylo jí svěřeno vedení přednášek a seminářů k dějinám německé a rakouské literatury 18. a 19. století. Pro posluchače napsala 1970 skripta o osvícenské literatuře, která byla (v několikerých doplněných vydáních) vítaným zdrojem informací pro generace studentů germanistiky. Vzhledem ke svým zkušenostem a odbornosti knihovnice se až do 90. let starala o katederní knihovnu, která patřila i v dobách normalizace k nejlépe vybaveným v zemi. V roce 1980obhájila habilitační práci o pražském německém básníkovi a překladateli české lyriky Rudolfu Fuchsovi, docentský titul jí byl udělen ale až v roce 1989, neboť v období po pražském jaru nepatřila ke „spolehlivým kádrům“, nýbrž právě naopak. V tomto období se věnovala také výzkumu moravské německé literatury, zejména regionálního německého divadla, a překládala beletrii. V letech 1990-1994 byla vedoucí katedry, za jejího přispění a pod jejím dohledem došlo k zásadní reformě studia germanistiky, k obnovení a k velkému rozkvětu katedry. Až do svého odchodu do důchodu v roce 2009 vyučovala Lucy Topolská dějiny německé literatury 18., 19. a 20. století, vedla desítky diplomových prací, velmi oblíbené a navštěvované byly také její semináře uměleckého překladu.

 

Drahomír Hřivna (na KG 1967–1982)

 

Drahoslava Cepková (na KG 1967–1980)

Narozena 1931, po maturitě na reálném gymnáziu v Orlové vystudovala v letech 1951–1956 němčinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita). V letech 1956–1959 působila jako asistentka na Katedře germanistiky téže fakulty. Poté se věnovala tři roky pedagogické činnosti na Jazykové škole v Ostravě, v letech 1963–1967 byla odbornou asistentkou na Pedagogickém institutu v Ostravě, odkud přešla na Katedru germánské a anglické filologie FF UP v Olomouci, na níž působila do své předčasné smrti v roce 1980. V roce 1974 získala po obhajobě kandidátské práce na téma „Sprache und Text zweier deutscher Bearbeitungen der Interrogatio Sancti Anshelmi aus dem 15. Jahrhundert“ na FF UJEP v Brně titul CSc. Vyučovala morfologii, historický vývoj německého jazyka, syntax a lexikologii němčiny.

 

Margareta Keprtová (na KG 1969–2004)

Narozena 1939, studovala německou a ruskou filologii na UP v Olomouci, po několika letech praxe na základní a dvou středních odborných školách nastoupila v roce 1968 na katedru germanistiky jako odborná asistentka pro praktický jazyk. Vyučovala generace studentů, vydala několik svazků německo-české konverzace a slovníků odborné slovní zásoby. V 80. letech šla s dobou: natočila devět výukových videoprogramů. Po roce 1989 se intenzivně věnovala šíření rakouské kultury: Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze a rakouskou knihovnou na katedře germanistiky organizovala návštěvy a autorská čtení desítek rakouských spisovatelů. Do důchodu odešla v roce 2008.

 

Vladimír Látal (na KG 1982–1990)

 

Zdenka Křížková (na KG 1991 – dosud jako externistka)

V roce 1979 ukončila magisterské studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, obory bohemistika a germanistika. První pracoviště bylo na středním odborném učilišti v Přerově, v průběhu mateřské dovolené získala titul PhDr. a v roce 1991 nastoupila jako odborná asistentka na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci pro obor současný německý jazyk se zaměřením na lexikologii, frazeologii, morfologii, slovotvorbu, textovou lingvistiku a vývojové tendence v němčině. V roce 1997 obhájila disertační práci Morphonologische Alternationen in der Flexion des heutigen Deutsch. Během svého působení na Katedře germanistiky v Olomouci byla několikrát na studijních pobytech v zahraničí, např. v Mnichově, Berlíně, Vídni, Grazu, Bochumi, Jeně aj. Zúčastňuje se aktivně národních i mezinárodních konferencí, které se zabývají současným německým jazykem a výukou němčiny, výstupy z těchto konferencí jsou články v odborných sbornících a časopisech, a to převážně s tematikou morfologie a frazeologie. Je rovněž spoluautorkou překladového německo-českého frazeologického slovníku Deutsch-tschechisches Wörterbuch der Phraseologismen und festgeprägten Wendungen, což je jedinečné dílo v této oblasti, slovník obsahuje přibližně 24 400 hesel.

 

Jiří Nový (na KG 1991–2006)

Narozen 1960, studoval germanistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě UP (1980–1985). Po krátkém působení jako středoškolský profesor na gymnáziu od roku 1990 odborný asistent na Katedře germanistiky FF UP. 1991–1992 absolvoval studijní pobyt na Katedře germanistiky Univerzity Vídeň u Prof. Petera Wiesingera, 1994–1995 pak studijní stáž (příprava disertační práce) na Katedře germanistiky Univerzity Curych u Prof. Horsta Sitty. 1996 získal titul Ph.D. 2002–2007 působil jako lektor českého jazyka a literatury na Institutu slovanských jazyků Ekonomické univerzity ve Vídni, od roku 2007 jako odborný asistent na Katedře aplikované lingvistiky FF UP, obor germanistika DaF, od roku 2012 je vedoucím katedry. Od téhož roku ředitel Národního testovacího centra České republiky Evropského konsorcia pro testování moderních jazyků (ECL).

 

Jiří Altman (na KG 1991–1992)

 

Libuše Spáčilová (na KG 1991–)

Narozena 1956, po maturitě na Gymnáziu Ladislava Jaroše v Holešově vystudovala v letech 1975-1980 historii a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1981 získala složením rigorózní zkoušky v oboru historie titul PhDr. Po desetileté pedagogické činnosti na Střední průmyslové škole strojnické v Uničově nastoupila v roce 1990 jako odborná asistentka na Katedru germanistiky FF UP, kde působí dodnes. V roce 1994 absolvovala doktorské studium v oboru německý jazyk (Dr.). V roce 1999 se habilitovala v témže oboru na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a získala titul docentky. V roce 2005 byla jmenována profesorkou. Přednáší historický vývoj německého jazyka, vybrané kapitoly z dějin německého a rakouského umění, onomastiku a vede semináře z historického vývoje a z didaktiky německého jazyka. Hlavní odborné zaměření vědecké činnosti: historický vývoj německého jazyka, lexikografie s těžištěm výzkumu v oblasti praktické lexikografie, tj. tvorba slovníků ke středohornoněmecké a raně novohornoněmecké etapě historického vývoje němčiny, onomastika se zaměřením na vývoj vlastních jmen v raně novohornoněmeckém období. Členka předsednictva Svazu germanistů České republiky (od roku 2001 dosud), členka pracovní skupiny Filologie a literární vědy Akreditační komise při MŠMT (od roku 2006 dosud), členka Vědecké rady FF MU v Brně (od roku 2006 dosud), členka Vědecké rady FF UP v Olomouci (od roku 2010 dosud).

 

Martina Rychlá (na KG 1991–1992)

 

Karel Rymeš (na KG 1991–1996)

 

Ingeborg Fialová (na KG 1992–)

(viz také Ingeborg Fiala-Fürst) Narozena 17. 11. 1961. Studovala v Olomouci v letech 1981–1986 německou a českou filologii, napsala u Lucy Topoĺské diplomovou práci o pražském německém autorovi Johannesu Urzidilovi. 1987 emigrovala do SRN, pracovala jako odborná asistentka na univerzitě v Saarbrücken (Arbeitsstelle fuer Robert Musil Forschung), jako hostující docentka na univerzitě v Klagenfurtu a v univerzitním nakladatelství Roehrig. Z emigrace se vrátila v roce 1992, stala se odbornou asistentkou pro dějiny německé literatury, 1988 docentkou, 2003 profesorkou. Zabývá se tematickými okruhy: romantika, expresionismus, pražská německá literatura, německá literatura z moravského regionu a problematika regionálního výzkumu, německá židovská literatura; přednáší literaturu německé romantiky, expresionismu, dějiny a kulturu Židů. Vede literární semináře, semináře úvodu do literární vědy a semináře kulturních reálií. V letech 1998–2010 byla vedoucí katedry, v roce 1997 založila spolu s Ludvíkem Václavkem a Jörgem Krappmannem Centrum pro výzkum moravské německé literatury. V roce 2005 založila katedru judaistiky, která se postupem času stává samostatnou katedrou. Pro rozvoj katedry získala množství finančních prostředků z českých i zahraničních grantových agentur a nadací. V roce 2007 jí bylo uděleno rakouské státní vyznamenání „Goldenes Ehrenkreuz für Verdienste für die Republik Österreich“.

 

Jörg Krappmann (na KG 1992–)

Studoval historii, filozofii a germanistiku v Erlangenu (magisterská diplomová práce u Hellmuta Diwalda na téma Duellwesen). Od roku 1992 nejprve jako lektor v Olomouci, v roce 1999 obhájil disertační práci o pražském filozofovi Maxi Steinerovi. Téma jeho habilitační práce se týkala německé literatury rané moderny v českých zemích. 1997 založil spolu s Ludvíkem Václavkem a Ingeborg Fialovou Centrum pro výzkum moravské německé literatury;  2003 byl jmenován nadačním profesorem ministerstva kultury a médií SRN v Olomouci, v letech 2007–2010 viceprezident Středoevropského svazu germanistů, od r. 2009 garant mezinárodní doktorandské školy Konzepte gegenwärtiger Literaturtheorien und Methoden v rámci Vladimir-Admoni-Programm agentury DAAD; od r. 2011 vedoucí katedry germanistiky. V současnosti vede projekt Der I. Weltkrieg und seine Nachwirkungen in der Literatur und Publizistik Böhmens und Mährensa spolupracuje na institutu interkulturního, mezináboženského a ekumenického výzkumu a dialogu (IMEVD) Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře vede semináře a přednášky k literární historii od baroka až k současnosti a k literární vědě. Působí jako vedoucí modulu filozofie v rámci studijního oboru „Němčina jako jazyk humanitních věd“. Kromě toho vede také semináře na témata německé kulturní historie a popmusik v německých zemích.

 

Michaela Kaňovská (na KG 1995–)

Narozena 1968, studovala v Olomouci v letech 1987–1994 německou a anglickou filologii, napsala u profesora Jaroslava Macháčka diplomovou práci ke slovosledu v angličtině a češtině. V roce 1994 se po ročním studijním pobytu v Centru literárního překladu (Centre de Traduction Littéraire) na univerzitě v Lausanne stala asistentkou pro obor teorie překladu na katedře germanistiky a současně vyučovala překladatelství i na katedře anglistiky a amerikanistiky, kde byla přijata do doktorského studia. V roce 1997–1998 absolvovala roční studijní pobyt na univerzitě v Regensburgu, v roce 2000 přestoupila do doktorského studia oboru německý jazyk. U profesorky Libuše Spáčilové napsala disertační práci k překladu frazémů, kterou obhájila v roce 2002. Jako odborná asistentka na katedře germanistiky přednáší a vede lingvistické semináře ze syntaxe, frazeologie a sociolingvistiky. Zabývá se frazeologií a jazykem novin, mimo jiné jazykem německých novin vydávaných v 19. a 20. stol. v Olomouci. Je katederní koordinátorkou pro zahraniční záležitosti.

 

Rudolf Baumbach (na KG 1996–2012)

Narozen 1932 ve slovinském Mariboru. Studium německé a ruské filologie na FF UP ukončil roku 1957, po absolutoriu působil krátce jako středoškolský učitel v Jablunkově, 1960 se stal lektorem tehdejší Katedry neslovanských jazyků FF UP – vyučoval němčinu a češtinu pro cizince. Po složení rigorózní zkoušky v r. 1968 se výrazně orientoval na aplikovanou lingvistiku (modernizaci výuky, skripta, učebnice). 1979 se stal docentem – habilitační práce nesla název Zur syntaktischen und stilistischen Charakteristik deutschsprachiger naturwissenschaftlicher Texte.V letech 1981–1991 byl vedoucím Katedry aplikované lingvistiky na FF UP. 1991 jmenován předsedou odborné Komise pro zkoušky z německého jazyka v rámci postgraduálního studia, od r. 1996 působil na Katedře germanistiky, kde vyučoval semináře zaměřené na dialektologii, reálie a praktický jazyk.

 

Gertruda Václavková (na KG 1996–2012)

Narozena 1934. Pocházela z Petrohradu v západních Čechách z bilingvního prostředí. Po maturitě v r. 1954 studovala na tehdejší Vysoké škole pedagogické v Olomouci německý a ruský jazyk. Po ukončení studia se stala učitelkou na střední škole v Oseku nad Bečvou, později působila jako odborná asistentka na FF UP. Po r. 1989 se stala aktivní členkou prvního akademického senátu. Dlouho učila na Katedře neslovanských jazyků (později Katedra aplikované lingvistiky), v r. 1996 přešla zčásti, poté zcela na katedru germanistiky FF, kde vedla kurzy morfologie a syntaxe do roku 2010, kdy ji stihla vážná nemoc. Publikovala řadu skript a učebnic (např. Německý jazyk pro filology, spolu s doc. Rudolfem Baumbachem).

 

Veronika Prágerová (na KG 1997–)

Narozena 1968, studovala v Olomouci v letech  1986-1991 německou a anglickou filologii. V roce 1995 získala I. cenu v překladatelské soutěži Jiřího Levého v kategorii překladu umělecké prózy. Od roku 1996 pracovala jako lektorka německého jazyka na FF UP, od roku 1998 je zaměstnána jako asistentka a poději odborná asistentka na Katedře germanistiky a na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP. V roce 2004 složila rigorózní zkoušku s prací z oboru translatologie „Problematic Features of Short Speeches in Simultaneous Interpreting in EU Discourse (A Corpus-Based Comparative Analysis“, v roce 2012 dizertační práci nazvanou „Local Strategies in Simultaneous Interpreting“, rovněž z oblasti teorie tlumočení. Veronika Prágerová se zaměřuje na výuku překladatelství a tlumočnictví, podílela se na řadě projektů vedoucích k ustavení oboru tlumočnictví na FF UP. Kromě pedagogické činnosti je dlouholetou aktivní překladatelkou a tlumočnicí z anglického a německého jazyka.

 

Sabine Voda-Eschgfaeller (na KG 2001–)

(viz také  Sabine Voda Eschgfäller) Narozena 1976, studovala v Innsbrucku v letech 1995–1999 historii a německou filologii (učitelství), svou diplomovou práci psala pod vedením prof. Franze Mathise o milosrdných sestrách III. řádu sv. Františka ve Schwazu. Během vysokoškolských studií působila jako tutorka předmětů úvod do jazykovědy (Prof. Peter Ortner) a didaktiky historie (Dr. Gisela Hagen) a vyučovala na humanitním gymnáziu Bedy Webera v italském Meranu. V roce 1998 byla jmenována přední písařkou města Schwaz, kde pobývala do začátku roku 1999. Po roční učitelské praxi na Technickém učilišti Anichstraße v Innsbrucku absolvovala akademický trénink u PR-agentury Edelhart Communications v Innsbrucku. V roce 2001 začala s prací na disertaci o tyrolské literatuře pod vedením prof. Johanna Holznera v Brenner-Archivu, kterou úspěšně obhájila v roce 2006. V roce 2004 získala schwazskou literární cenu „Silbersommer“ a rok poté se účastnila finále ceny lyriky „Leonce und Lena“ v Darmstadtu. Mezi lety 2001 a 2007 působila jako rakouská lektorka na Katedře germanistiky na Univerzitě Palackého, od roku 2008 zde pracuje jako odborná asistentka. Zabývá se současnou rakouskou literaturou, reformními a esoterickými hnutími v regionálním kontextu a lyrikou. Publikuje básně a prózu v rakouských, německých, italských i českých literárních časopisech.

 

Petra Bačůvčíková (2006–)

Narozena 22. 01. 1977, studovala v letech 1996–2002 německou a českou filologii, v letech 2002–2005 španělskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, pokračovala ve studiu na Katedře germanistiky FF UP v rámci doktorského programu v oboru německý jazyk. V rámci tohoto studia absolvovala výzkumný pobyt na Universität Wien (2005). V roce 2012 obhájila disertační práci věnovanou analýze dialogu, konkrétně organizačním strukturám v dialogu české a německé televizní talk show vypracovanou pod vedením doc. Karla Franka. Od roku 2006 pracovala jako odborná asistentka na Katedře germanistiky FF UP, byla odbornou garantkou kombinovaného studia německé filologie (do 2009) a zároveň od roku 2002 spolupracovala s katedrou bohemistiky, Institutem celoživotního vzdělávání a Letní školou slovanských studií coby lektorka češtiny jako cizího jazyka. Zabývá se tematickými okruhy: moderní německý jazyk, pragmalingvistika, analýza dialogu, čeština jako cizí jazyk, translatologie. Od roku 2013 spolupracuje Katedrou germanistiky FFUP externě, vede lingvistické semináře, překladatelská cvičení a účastní se grantových projektů katedry.

 

Marie Krappmannová (na KG 2006–)

Narozena 1977, studovala v Olomouci v letech 1997-2003 německou a francouzskou filologii, doktorskou práci o raných lexikografických dílech v jazyce jidiš napsala pod vedením profesorky Libuše Spáčilové. Od roku 2003 pracuje jako asistentka na Katedře germanistiky. Po založení Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových roku 2005, které postupně získalo status samostatné katedry, se stala externí přednášející rovněž zde; nabízí především semináře a přednášky o jidiš. Jako spolupracovnice Centra pro výzkum moravské německé literatury se zabývala dílem vybraných německy píšících autorů pocházejících z moravského prostředí. Postupně se specializovala spíše na lingvistické otázky v rámci germanistického výzkumu. V tomto kontextu se zabývá výzkumem v oblasti lexikografie, syntaxe, sémantiky a argumentační teorie. V nově založeném studijním programu „Deutsch als Sprache der Geisteswissenschaften“ vyučuje základy religionistiky.

 

Martina BartečkováNováková (na KG 2006–)

 

Kristýna Solomon (na KG 2006–)

Narozena 1976, studovala v Olomouci v letech 1995–2000 německou a anglickou filologii, 2000-2004 absolvovala interní doktorské studium. V diplomové a disertační práci (vedoucí Prof. Volker Mertens, 2013 získala Cenu rektora za monografii) se věnovala problematice německého vrcholného Minnesangu. Během doktorského studia se zaměřila na německou středověkou literaturu. Od r. 2007 působí na Katedře germanistiky jako odborná asistentka a vede sekci medievistiky.

Zabývá se lyrikou a epikou vrcholného středověku, románem pozdního středověku, recepcí středověké literatury, naratologií, intertextualitou. Pořádá workshopy a studentské konference ve spolupráci s univerzitami v Berlíně, Jeně a Vídni. Je koordinátorkou mezinárodního programu GLITEMA (German Literature in the European Middle Ages), pravidelně přednáší v zahraničí (Porto, Palermo). Vede literární semináře a semináře kulturních reálií.

 

Silvie Jašková (na KG 2006–2012)

(roz. Léblová). Narozena 1976, v letech 1995–2002 absolvovala studium německé a anglické filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, diplomovu práci Sechs vergessene deutschsprachige Schrifsteller aus Brünn obhájila v roce 2001. Od roku 2002 působila jako doktorandka a od roku 2003 jako odborná asistentka na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci. V roce 2003 získala díky prof. Ludvíku Václavkovi Herder-Stipendium poskytované nadací Alfred Töpfer Stiftung, které jí umožnilo roční studijní pobyt na vídeňské univerzitě. Jako členka Centra pro výzkum německy psané literatury (od roku 1997) se podílela na výzkumu německy psané literatury na Moravě a na edici Lexikonu německých moravských spisovatelů (2003, 2006). V letech 2004–2012 vedla literární semináře a přednášela především o teorii a dějinách dramatu.

 

Petra Knápková (na KG 2006–2010)

Narozena 1976, po ukončeném bakalářském studiu oboru Německý jazyk na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zahájila 1997 studium německé a francouzské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, které ukončila 2001 státní zkouškou a obhajobou diplomové práce s názvem Der Iglauer Ignaz Göth – zwischen Wandervogel und der Schutzarbeit in der Iglauer Sprachinsel. V roce 1998 se stala spoluzakladatelkou Centra pro výzkum německé moravské literatury, které vedla do roku 2008, a v rámci jehož publikační řady se podílela na řadě knižních projektů. Následně nastoupila už jako doktorandka v oboru německá literatura na místo odborné asistentky na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci, kde v letech 2001-2008 interně a 2008-2010 externě vedla literární semináře, praktická cvičení německého jazyka a přednášela o německé barokní literatuře a teorii novely. Doktorské studium ukončila v roce 2006 obhajobou disertační práce s názvem Ein Beitrag zur Kulturgeschichte Iglaus.

 

Karsten Rinas (na KG od 2006–)

Narozen 1969 v Opladenu v Německu, studoval germanistiku, filozofii a obecnou lingvistiku na Universität Köln (1991–1996). Od r. 1997 působí jako germanista v Česku, nejprve na Slezské univerzitě v Opavě, od r. 2006 na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2006 získal titul Dr. phil. na Julius-Maximilians-Universität ve Würzburgu, v roce 2008 se habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Oblastmi jeho zájmu jsou syntax, sémantika, pragmatika, filozofie jazyka a kontrastivní lingvistika, zajímá se také o německou literaturu v českých zemích. Doposud publikoval 8 knih a na 40 článků.

 

Veronika Opletalová (na KH 2008–)

Narozena 1981, absolvovala studium německé a italské filologie na FF UP a studium učitelství výtvarné výchovy na PdF UP v Olomouci. Ve své sémioticky zaměřené diplomové práci se zabývala vztahy slova a obrazu v kreslených vtipech německého výtvarníka a spisovatele Manfreda Limmrotha. V roce 2006 nastoupila do doktorského studia na Katedře germanistiky FF UP a od roku 2008 působí tamtéž jako asistentka. V roce 2014 obhájila disertační práci na téma Znakově teoretické aspekty komiky se zvláštním zřetelem ke kreslenému humoru. Zabývá se lingvistikou a sémiotikou, vyučuje předměty syntax, pragmalingvistika, obecná lingvistika a sémiotika, v letech 2010-2013 byla garantem modulu Obecná a srovnávací jazykověda. Od roku 2004 se podílí na výzkumných a popularizačních projektech Centra pro výzkum německé moravské literatury a příležitostně publikuje populárně naučné stati o německy psané literatuře z Moravy.

 

Milan Horňáček (na KG 2007–)

Narozen 1977, studoval v letech 1996–2002 německou filologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, napsal diplomovou práci k dílu německého autora Ernsta Jüngra, pokračoval ve studiu na Katedře germanistiky FF UP v rámci doktorandského studijní programu, v jehož rámci absolvoval i studijní a výzkumné pobyty na FU Berlin (2003 a znovu 2005-2006), TU Dresden (2008) a Universität Konstanz (2009). V roce 2010 obhájil disertační práce k pojetí jazyka v německé konzervativní revoluci, vypracovanou pod vedením Doc. Jörga Krappmanna, Ph.D. Od roku 2007 pracuje jako asistent (od 2010 odborný asistent) na Katedře germanistiky FF UP, je zároveň odborný garant kombinovaného studia německé filologie (od 2009) a zástupce vedoucího katedry (od 2012). Zabývá se tématickými okruhy: německé konzervativní myšlení, konzervativní revoluce, Ernst Jünger, první světová válka a její obraz v literatuře, německá literatura z Moravy, německá historiografie z Čech a Moravy. Vede literární a lingvistické semináře, semináře úvodu do literární vědy a semináře k dějinám a kultuře německy mluvících zemí. Spoluúčast na řadě grantových projektů řešených na Katedře germanistiky FF UP.

 

Lukáš Motyčka (na KG 2010–)

 

Soňa Černá

 

Jiří Černý

Narozen 1980, studoval v Olomouci v letech 2000–2007 německou filologii, učitelství výtvarné výchovy a dějiny umění, odevzdal diplomové práce zabývající se Alexandreidou Ulricha von Etzenbach a jednolistovou produkcí 15. století. Specializuje se na německou literaturu z Čech a Moravy ve 13. – 16. století a na produkci grafických ateliérů i tiskařských dílen 15. a 16. věku. V doktorské práci zpracovává téma německých reformačních letáků z Čech a Moravy.

 

Oldřich Břenek (na KG 2012–)

Narozen 1. 6. 1982. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval nejprve německou a ukrajinskou filologii v bakalářském studijním programu (2003–2007) a poté jednooborovou německou filologii v magisterském navazujícím studiu (2007–2009). V oboru Německá filologie úspěšně složil roku 2010 i státní rigorózní zkoušku. Během svého studia strávil celkem čtyři semestrální studijní pobyty na Univerzitě Vídeň, přičemž se vždy jednalo o prestižní rakouská stipendia. V letech 2009 až 2013 byl interním doktorandem (u prof. Libuše Spáčilové) a aktivně se podílel na katederních projektech, mimo jiné založil síť mezinárodního programu CEEPUS. Od roku 2010 vedl či vede překladatelský a tlumočnický seminář, semináře z morfologie, morfosyntaxe, lingvistické semináře k německým jazykovým ostrůvkům nebo k rakouské němčině, která je i tématem jeho disertační práce. Aktivně spolupracuje s Centrem pro výzkum moravské německé literatury i s Rakouským centrem. Na fakultní jazykové škole vede německou sekci.

 

Seznam lektorů na katedře germanistiky (1971–2012)

M. Katzmann (1971–, NDR),

Irene Fickel (1977–1981, NDR),

Werner Marx (1981-1984, NDR),

Karl Heinz Wilhelm (1984-1987, NDR),

Ralf Schaefer (1987-1991, NDR),

Klaus-Dieter Hansch (1991-1992, NDR-DAAD),

Jörg Klaus (1990-1991, „divoký“),

Ferdinand Gschwendtner (1991-1993 OeAD),

Astrid Leitmetzer (1992, „divoká“),

Michaela Jahnke (1992-1996, Bosch Stiftung),

Stefan Hauser (1993-1996, OeAD),

Maria Wolf (1993-1996, DAAD),

Christian Neuhuber (1996-2001, OeAD),

Martin Singl (1996-2001, DAAD),

Stefan Schaefer (1996-2001, DAAD),

Christoph Leitgeb (1998-2000, OeAD),

Stefan Wolting (2001-2002, DAAD),

Christine Pfau (2001-2006, DAAD),

Birke Stahl (2003-2005, DAAD),

Birgit Gunsenheimer (2005-2010, DAAD),

Andrea Moshoevel (2006-2011, DAAD),

Birgit Feierl (2008-2010, OeAD),

Katja Kernjak (2010- dosud, OeAD),

Robert Jodlbauer (2011 – dosud, DAAD)