Státní závěrečné zkoušky – Bc.

Státní bakalářská zkouška – Německá filologie

Předměty státní závěrečné zkoušky:

1. Obhajoba německy psané bakalářské práce

z oboru lingvistika nebo dějiny literatury v německém jazyce, rozsah ca. 40 stran (jen „oboroví studenti“). Jednooboroví studenti si mohou také zvolit téma ze svého výběrového modulu.

2. Dějiny literatury

V první části student předloží návrh dvou literárně-historických témat (jimž se cíleně věnoval), ze kterých examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Ke každému tématu musí zkoušený ve formuláři uvést nejméně dva tituly sekundární literatury (články, knihy), nikoliv skripta, encyklopedie, či učebnice literatury. Věcnou správnost či patřičnost zvolených témat je nutno předem konzultovat s Mgr. Markétou Buršovou (marketa.bursova01@upol.cz), mailem či osobně. Platí, že obě témata nesmějí spadat do jedné epochy a nesmějí se shodovat s tématem bakalářské práce.

V druhé části student prokáže znalost vylosované literární epochy (vybere si 11 z celkem 23 definovaných – viz dole). Formulář s literárními tématy musí být správně vyplněn (a případně konzultován) odevzdán ve stejném termínu jako je termín přihlášení na státní závěrečnou zkoušku ve STAGu sekretářce katedry germanistiky (osobně nebo mailem):

Formulář k SBZk (literární část)

Vzor vyplněného formuláře k SBZk (literární část)

Aktuální pokyny – výběrová literární témata

literární části státní bakalářské zkoušky je potřeba donést seznam přečtené primární literatury. Počet titulů primární literatury: 40ks (seznam četby musí student přinést ke státní zkoušce). Každá epocha musí být zastoupena četbou. Současně musí být zastoupena lyrika, epika i drama. O titulech uvedených na seznamu musí student být během zkoušky schopen rozumně promluvit. Doporučujeme tedy vést si „čtenářský deník“, který si student před SZZk prolistuje a bude tak schopen se na jednotlivé tituly rozvzpomenout. Jeden titul na seznamu četby odpovídá například 1 románu, 1 novele/povídce, 1 celé básnické sbírce (nikoliv jedné básničce!), či výboru z básní.

3. Lingvistika

V první části student předloží návrh dvou lingvistických témat (jimž se cíleně věnoval), ze kterých examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Lingvistická témata je nutno předem konzultovat s doc. Rinasem. V druhé části se ověřují znalosti ze dvou z pravidelně nabízených disciplín („Úvod do diachronní lingvistiky“, „Fonologie a fonetika“, „Sémantika“, „Metody jazykovědy“, „Frazeologie“, „Tvoření slov“), přičemž má student právo 2 disciplíny „odvolit“, vykonal-li z nich již dílčí zkoušku.

Formulář k SBZk (lingvistická část)

Okruhy k lingvistické části SBZk

Aktuální pokyny – výběrová lingvistická témata

4. „Moduly“ jednooborového studia

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul historie)

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul obecná a srovnávací jazykověda)

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul dějiny umění)

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul medievistika)

Státní bakalářská zkouška – obor Němčina se zaměřením na tlumočení a překlad - pokyny pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2018/2019 (a dříve)

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí:

1. V překladatelské části zkoušky studující přeloží text o rozsahu ca. půl normostrany z němčiny do češtiny a vytáhne si dvě otázky, jednu z okruhů „Theorie der Übersetzung“, druhou z okruhů „Anwendungsbezogene Fragen“. Otázku k okruhům „Anwendungsbezogene Fragen“ přitom studující pojedná na základě překládaného textu – jednotlivé problémy by měly být demonstrovány přímo na překladu. 
2. V tlumočnické části zkoušky studující tlumočí z listu text o rozsahu ca. půl strany z češtiny do němčiny, následně konsekutivně tlumočí ca. desetiminutovou sekvenci z němčiny do češtiny v intervalech po jedné minutě. Následně si studující vytáhne jednu otázku k teorii tlumočení. 
 

Fragen zur Theorie der Übersetzung 

1. Übersetzungen der Bibel (Übersicht, historisch-gesellschaftliche/religiöse Kontexte, Impakte der einzelnen Übersetzungen; der Prüfling kann sich dann auf eine Epoche/eine Übersetzung/ein Problem konzentrieren)
2. Einbürgerndes versus verfremdendes Übersetzen: Beispiele aus der Geschichte des Übersetzens (der Prüfling kann sich auf eine Epoche/eine Übersetzung/ein Problem konzentrieren) 
3. Ausgewähltes Kapitel aus der Geschichte des Übersetzens in Deutschland/ins Deutsche (Prüfling bestimmt selbst) 
4. Ausgewähltes Kapitel aus der Geschichte des Übersetzens in Böhmen/ins Tschechische (Prüfling bestimmt selbst) 
5. Die Abgrenzung der Wissenschaftsdisziplin „Translatologie“, ihre Ziele und Struktur 
6. Übersetzungsprozess als Kommunikation – drei Phasen des Übersetzungsprozesses nach Jiří Levý   
7. Übersetzungsprozess als Suche nach der sprachlichen Umkodierung – kontrastivlinguistisch geprägte Ansätze (Leipziger Schule, Werner Koller). Fünf Bezugsrahmen der Äquivalenz nach Werner Koller 
8. Übersetzungsprozess als eine Form des Handelns – Skopostheorie. Der Begriff der Adäquatheit (Hans Josef Vermeer, Katharina Reiß, Christiane Nord)  9. Übersetzungsprozess als Vorgang des Verstehens – Hermeneutische Ansätze (Radegundis Stolze)  
10. Systemtheorien (Gideon Toury, Belgische Schule). Diskussion über Universalien  
11. Grundsätzliche Arten der Übersetzung, ihre Definition und Funktion (Jakobson, Hervey/ Higgins)  
12. Verschiedene theoretische Auffassungen des Begriffs Äquivalenz (Eugene Nida, Juliane House, Christiane Nord)

Anwendungsbezogene Fragen 

Fragen zu deszendenten Verfahren – zu  Aspekten der Makrostruktur 

1. Texttyp und Übersetzungsmethode 
2. Textkohäsion und -kohärenz, Textfiltern 
3. Prozesse der Domestikation und Foreignization (Einbürgerung/Entfremdung und Verfremdung) 
4. Pragmatische Aspekte: Dialekte, Soziolekte, diachrone, diatopische und diastrate Dimension  

Fragen zu aszendenten Verfahren – zu  Aspekten der Mikrostruktur

5. Fragestellungen im Bereich der Mikrostruktur im Kontrast zu derjenigen der Makrostruktur (Die Probleme sollten an selbständig ausgewählten Beispielen demonstriert werden) 
6. Übertragung der denotativen Bedeutung. Grundsätzliche Begrifflichkeit und Verfahren (Substitution, Kompensation, Generalisierung usw.) Der Begriff der lexikalischen Lücke
7. Übertragung der konnotativen Bedeutung. Grundsätzliche Begrifflichkeit und Verfahren (Intensifikation, Expressivität usw.) Kategorien der Konnotationen nach Werner Koller

Fragen zum Umgang mit grammatischer Äquivalenz/Adäquatheit    

8. Konkurrenz der lexikalischen und grammatischen Ausdrucksmittel demonstriert an dem Sprachpaar Deutsch – Tschechisch 
9. Substitution von grammatischen Kategorien (Transposition), Wechsel der Wortformen und Wortarten. Der Begriff der Interferenz
10. Substitutionen von Satzgliedern/Transformationen in der syntaktischen Struktur des Satzes
11. Syntaktische Substitutionen im zusammengesetzten Satz
12. Die Übersetzungskritik: Grundlagen der Übersetzungsbewertung   

Fragen zur Theorie des Dolmetschens

1. Definitionen und Typologie des Dolmetschen
2. Geschichte der Übersetzungs- und Dolmetscherschulen
3. Die Rolle des Dolmetschers und Dolmetschen als Beruf
4. Dolmetscher als interkulturelle Vermittler
5. Die einzelnen Stufen des Verfahrens des Dolmetschens
6. Gedächtnis, Typen des Gedächtnisses und ihre Verwendung bei m Dolmetschen 
7. Notation, Funktionen und Anwendung
8. Vorgänge und Strategien beim Dolmetschen
9. Gemeinschaftsdolmetschen und seine Besonderheiten
10. Prozess der Konsekutivverdolmetschung
11. Der Prozess der Simultanübersetzung
12. Außersprachliche Ressourcen und ihre Rolle im Prozess des Dolmetschens
13. Übersetzbarkeit und Treue, Fehler beim Dolmetschen
14. Metaphern, Wortspiele, Zitate; kulturelle Anspielungen; kulturelle Mediation
15. Wesentliche theoretische Modelle des Dolmetschen: kommunikatives Modell, Modell des Aufwands, Interpretationsmodell 

Státní bakalářská zkouška – obor Němčina se zaměřením na tlumočení a překlad - pokyny pro studenty, kteří nastoupili do studia v akademickém roce 2019/2020 (a později)

Státní bakalářská zkouška se skládá z následujících částí:

1. Obhajoba bakalářské práce (pouze studenti studijního programu maior a samostatného studijního programu)

2. Německý jazyk: překlad a tlumočení – praktická část státní závěrečné zkoušky

3. Ústní zkouška z předmětu Teorie a metodika překladu a tlumočení

 

Ad 1: Obhajoba bakalářské práce

Student vypracuje německy psanou práci v rozsahu ca. 40 stran, viz „návrh témat diplomových prací“ či dle individuální dohody s vyučujícími.

 

Ad 2: Německý jazyk: překlad a tlumočení – praktická část státní závěrečné zkoušky

Část překlad: Student během praktické části zkoušky přeloží text o rozsahu cca 3/4 normostrany z němčiny do češtiny / z češtiny do němčiny.

Část tlumočení: Student prokáže svou schopnost Konsekutivního tlumočení mluveného slova/audio/video nahrávky z němčiny do češtiny/z češtiny do němčiny.

Obě části této zkoušky probíhají v 1 den. Začíná se zpravidla konsekutivním tlumočením. Následuje pauza a poté překlad.

Hodnocení praktické části zkoušky:

K oběma částem student obdrží slovní hodnocení výkonu zpravidla od dvou hodnotitelů s navrženou výslednou známkou. Výsledná známka se skládá z hodnocení překladu i tlumočení dohromady.

 

Ad 3: Ústní zkouška z předmětu Teorie a metodika překladu a tlumočení

Část překlad: Student prokáže znalost problematiky k vylosované otázce k teorii a metodice překladu a analýze textu (student si losuje 1 z cekem 14 témat):

1. Die Abgrenzung der Wissenschaftsdisziplin „Translatologie“, ihre Ziele und Struktur

2. Texttyp und Übersetzungsmethode

3. Textkohäsion und -kohärenz, Textfiltern

4. Prozesse der Einbürgerung/Entfremdung und Verfremdung

5. Pragmatische Aspekte: Dialekte, Soziolekte, diachrone, diatopische und diastrate Dimension.

6. Mikrostruktur im Kontrast zur Makrostruktur

7. Übertragung der denotativen Bedeutung. Grundsätzliche Begrifflichkeit und Verfahren (Substitution, Kompensation, Generalisierung usw.) Der Begriff der lexikalischen Lücke.

8. Übertragung der konnotativen Bedeutung. Grundsätzliche Begrifflichkeit und Verfahren (Intensifikation, Expressivität usw.).

9. Obligatorische, optionale und pragmatische Explizitierungsverfahren.

10. Konkurrenz der lexikalischen und grammatischen Ausdrucksmittel demonstriert an dem Sprachpaar Deutsch – Tschechisch.

11. Substitution von grammatischen Kategorien (Transposition), Wechsel der Wortformen und Wortarten. Der Begriff der Interferenz

12. Substitutionen von Satzgliedern/Transformationen in der syntaktischen Struktur des Satzes

13. Syntaktische Substitutionen im zusammengesetzten Satz. Die Wortstellung als eine übersetzerische Herausforderung.

14. Die Übersetzungskritik: Grundlagen der Übersetzungsbewertung

 

Část tlumočení: Student prokáže znalost problematiky k vylosované otázce k teorii a metodice tlumočení (student si losuje 1 z cekem 9 témat):

1. Definitionen und Typologie des Dolmetschens

2. Die Rollen des Dolmetschers und Dolmetschen als Beruf

3. Die einzelnen Stufen des Verfahrens des Dolmetschens

4. Gedächtnis, Typen des Gedächtnisses und ihre Verwendung bei m Dolmetschen

5. Notation, Funktionen und Anwendung, Vorbereitung auf das Dolmetschen

6. Vorgänge und Strategien beim Dolmetschen, Fehler und ihre Korrektur

7. Außersprachliche Kommunikation und ihre Rolle im Prozess des Dolmetschens

8. Metaphern, Wortspiele, Zitate; kulturelle Anspielungen; kulturelle Mediation, Übersetzbarkeit

9. Wesentliche theoretische Modelle des Dolmetschens: kommunikatives Modell, Modell des Aufwands.

 

Hodnocení ústní zkoušky:

Výsledná známka se skládá ze souhrnného hodnocení výkonu podaného k oběma vylosovaným otázkám.

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)