Státní závěrečné zkoušky – Bc.

Předměty státní závěrečné zkoušky:

1. Obhajoba německy psané bakalářské práce

z oboru lingvistika nebo dějiny literatury v německém jazyce, rozsah ca. 40 stran (jen „oboroví studenti“). Jednooboroví studenti si mohou také zvolit téma ze svého výběrového modulu.

2. Dějiny literatury

V první části student předloží návrh dvou literárně-historických témat (jimž se cíleně věnoval), ze kterých examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Ke každému tématu musí zkoušený ve formuláři uvést nejméně dva tituly sekundární literatury (články, knihy), nikoliv skripta, encyklopedie, či učebnice literatury. Věcnou správnost či patřičnost zvolených témat je nutno předem konzultovat s Dr. Milanem Horňáčkem (milan.hornacek@upol.cz), mailem či osobně. Platí, že obě témata nesmějí spadat do jedné epochy a nesmějí se shodovat s tématem bakalářské práce.

V druhé části student prokáže znalost vylosované literární epochy (vybere si 11 z celkem 23 definovaných – viz dole). Formulář s literárními tématy musí být správně vyplněn (a případně konzultován) odevzdán ve stejném termínu jako je termín přihlášení na státní závěrečnou zkoušku ve STAGu sekretářce katedry germanistiky (osobně nebo mailem):

Formulář k SBZk (literární část)

Vzor vyplněného formuláře k SBZk (literární část)

Aktuální pokyny – výběrová literární témata

K literární části státní bakalářské zkoušky je potřeba donést seznam přečtené primární literatury. Počet titulů primární literatury: 40ks (seznam četby musí student přinést ke státní zkoušce). Každá epocha musí být zastoupena četbou. Současně musí být zastoupena lyrika, epika i drama. O titulech uvedených na seznamu musí student být během zkoušky schopen rozumně promluvit. Doporučujeme tedy vést si „čtenářský deník“, který si student před SZZk prolistuje a bude tak schopen se na jednotlivé tituly rozvzpomenout. Jeden titul na seznamu četby odpovídá například 1 románu, 1 novele/povídce, 1 celé básnické sbírce (nikoliv jedné básničce!), či výboru z básní.

3. Lingvistika

V první části student předloží návrh dvou lingvistických témat (jimž se cíleně věnoval), ze kterých examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Lingvistická témata je nutno předem konzultovat s prof. Rinasem. V druhé části se ověřují znalosti ze dvou z pravidelně nabízených disciplín („Úvod do diachronní lingvistiky“, „Fonologie a fonetika“, „Sémantika“, „Metody jazykovědy“, „Frazeologie“, „Tvoření slov“), přičemž má student právo 2 disciplíny „odvolit“, vykonal-li z nich již dílčí zkoušku.

Formulář k SBZk (lingvistická část)

Okruhy k lingvistické části SBZk

Aktuální pokyny – výběrová lingvistická témata

4. „Moduly“ jednooborového studia

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul historie)

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul obecná a srovnávací jazykověda)

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul dějiny umění)

Okruhy k SBZk (jednooborové studium, modul medievistika)

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí:

1. V překladatelské části zkoušky studující přeloží text o rozsahu ca. půl normostrany z němčiny do češtiny a vytáhne si dvě otázky, jednu z okruhů „Theorie der Übersetzung“, druhou z okruhů „Anwendungsbezogene Fragen“. Otázku k okruhům „Anwendungsbezogene Fragen“ přitom studující pojedná na základě překládaného textu – jednotlivé problémy by měly být demonstrovány přímo na překladu. 
2. V tlumočnické části zkoušky studující tlumočí z listu text o rozsahu ca. půl strany z češtiny do němčiny, následně konsekutivně tlumočí ca. desetiminutovou sekvenci z němčiny do češtiny v intervalech po jedné minutě. Následně si studující vytáhne jednu otázku k teorii tlumočení. 
 

Fragen zur Theorie der Übersetzung 

1. Übersetzungen der Bibel (Übersicht, historisch-gesellschaftliche/religiöse Kontexte, Impakte der einzelnen Übersetzungen; der Prüfling kann sich dann auf eine Epoche/eine Übersetzung/ein Problem konzentrieren)
2. Einbürgerndes versus verfremdendes Übersetzen: Beispiele aus der Geschichte des Übersetzens (der Prüfling kann sich auf eine Epoche/eine Übersetzung/ein Problem konzentrieren) 
3. Ausgewähltes Kapitel aus der Geschichte des Übersetzens in Deutschland/ins Deutsche (Prüfling bestimmt selbst) 
4. Ausgewähltes Kapitel aus der Geschichte des Übersetzens in Böhmen/ins Tschechische (Prüfling bestimmt selbst) 
5. Die Abgrenzung der Wissenschaftsdisziplin „Translatologie“, ihre Ziele und Struktur 
6. Übersetzungsprozess als Kommunikation – drei Phasen des Übersetzungsprozesses nach Jiří Levý   
7. Übersetzungsprozess als Suche nach der sprachlichen Umkodierung – kontrastivlinguistisch geprägte Ansätze (Leipziger Schule, Werner Koller). Fünf Bezugsrahmen der Äquivalenz nach Werner Koller 
8. Übersetzungsprozess als eine Form des Handelns – Skopostheorie. Der Begriff der Adäquatheit (Hans Josef Vermeer, Katharina Reiß, Christiane Nord)  9. Übersetzungsprozess als Vorgang des Verstehens – Hermeneutische Ansätze (Radegundis Stolze)  
10. Systemtheorien (Gideon Toury, Belgische Schule). Diskussion über Universalien  
11. Grundsätzliche Arten der Übersetzung, ihre Definition und Funktion (Jakobson, Hervey/ Higgins)  
12. Verschiedene theoretische Auffassungen des Begriffs Äquivalenz (Eugene Nida, Juliane House, Christiane Nord)

Anwendungsbezogene Fragen 

Fragen zu deszendenten Verfahren – zu  Aspekten der Makrostruktur 

1. Texttyp und Übersetzungsmethode 
2. Textkohäsion und -kohärenz, Textfiltern 
3. Prozesse der Domestikation und Foreignization (Einbürgerung/Entfremdung und Verfremdung) 
4. Pragmatische Aspekte: Dialekte, Soziolekte, diachrone, diatopische und diastrate Dimension  

Fragen zu aszendenten Verfahren – zu  Aspekten der Mikrostruktur

5. Fragestellungen im Bereich der Mikrostruktur im Kontrast zu derjenigen der Makrostruktur (Die Probleme sollten an selbständig ausgewählten Beispielen demonstriert werden) 
6. Übertragung der denotativen Bedeutung. Grundsätzliche Begrifflichkeit und Verfahren (Substitution, Kompensation, Generalisierung usw.) Der Begriff der lexikalischen Lücke
7. Übertragung der konnotativen Bedeutung. Grundsätzliche Begrifflichkeit und Verfahren (Intensifikation, Expressivität usw.) Kategorien der Konnotationen nach Werner Koller

Fragen zum Umgang mit grammatischer Äquivalenz/Adäquatheit    

8. Konkurrenz der lexikalischen und grammatischen Ausdrucksmittel demonstriert an dem Sprachpaar Deutsch – Tschechisch 
9. Substitution von grammatischen Kategorien (Transposition), Wechsel der Wortformen und Wortarten. Der Begriff der Interferenz
10. Substitutionen von Satzgliedern/Transformationen in der syntaktischen Struktur des Satzes
11. Syntaktische Substitutionen im zusammengesetzten Satz
12. Die Übersetzungskritik: Grundlagen der Übersetzungsbewertung   

Fragen zur Theorie des Dolmetschens

1. Definitionen und Typologie des Dolmetschen
2. Geschichte der Übersetzungs- und Dolmetscherschulen
3. Die Rolle des Dolmetschers und Dolmetschen als Beruf
4. Dolmetscher als interkulturelle Vermittler
5. Die einzelnen Stufen des Verfahrens des Dolmetschens
6. Gedächtnis, Typen des Gedächtnisses und ihre Verwendung bei m Dolmetschen 
7. Notation, Funktionen und Anwendung
8. Vorgänge und Strategien beim Dolmetschen
9. Gemeinschaftsdolmetschen und seine Besonderheiten
10. Prozess der Konsekutivverdolmetschung
11. Der Prozess der Simultanübersetzung
12. Außersprachliche Ressourcen und ihre Rolle im Prozess des Dolmetschens
13. Übersetzbarkeit und Treue, Fehler beim Dolmetschen
14. Metaphern, Wortspiele, Zitate; kulturelle Anspielungen; kulturelle Mediation
15. Wesentliche theoretische Modelle des Dolmetschen: kommunikatives Modell, Modell des Aufwands, Interpretationsmodell