Státní závěrečné zkoušky – Mgr.

Státní magisterská zkouška – Německá filologie

 

Státní magisterská zkouška v oboru Německá filologie se skládá z těchto částí:

 

1) Obhajoba německy psané magisterské práce

Pouze studující studijního programu maior a samostatného studijního programu, rozsah přibližně 60–80 normostran textu psaného německy. Více informací a pokyny pro vypracování ZDE.

 

2) Ústní zkouška (lingvistická část)

Lingvistickou část zkoušky tvoří celkem tři okruhy (A, B, C) pro program maior/minor a celkem čtyři okruhy (A, B, C, D) pro samostatný studijní program:

 

A. Osobnosti lingvistiky

Student si vylosuje v květnu v letním semestru 1. roku studia (přesný termín bude vyvěšen minimálně 2 měsíce předem) jméno konkrétního lingvisty (z celkem 55 jmen uvedených v Seznamu losovaných osobností lingvistiky). Bude mít dostatečný čas (minimálně osm měsíců) na důkladnou přípravu. U státní závěrečné zkoušky představí životopisné údaje svého vylosovaného lingvisty, zařadí jeho působení v rámci epochy, představí jeho dílo a z něho vybere jeden až dva tituly, o nichž bude hovořit podrobněji. Je možné předvést i citace ukázek z článků či studií. Během přípravy je předepsána nejméně jedna povinná konzultace.

 

Část A: Seznam losovaných osobností lingvistiky

 

B. Lingvistické disciplíny (podle knihy Studienbuch Linguistik)

Student si až v den státní závěrečné zkoušky vylosuje jednu z následujících disciplín (I – IX) a poté jedno z témat uvnitř vylosované disciplíny (označené arabskou číslicí uvnitř následujícího seznamu); po 20 minutové přípravě proběhne před zkušební komisí rozprava k vylosovanému tématu.

     I. Semiotik

     II. Pragmalinguistik

     III. Textlinguistik

     IV. Historiolinguistik

     V. Psycholinguistik

     VI. Linguistische Semantik

     VII. Gesprächsanalyse und Argumentationstheorie

     VIII. Soziolinguistik

     IX. Klassische Bereiche der Grammatikschreibung

 

Část B: Seznam disciplín s tématy a doporučenou literaturou

 

C. Výběrová témata (tzv. balíčky)

Student si vylosuje v květnu v letním semestru 1. roku studia (přesný termín bude vyvěšen minimálně 2 měsíce předem) jedno z následujících témat (tři pokusy při losování, student má právo si ze tří vylosovaných témat vybrat téma nejvíce odpovídající jeho zaměření). Téma, které bude předmětem této 3. části zkoušky, si student bude mít možnost zpracovávat samostatně až do dne konání státní zkoušky. U zkoušky, při níž nebude mít student možnost nahlížet do dříve připravených podkladů, bude probíhat na dané téma odborná diskuse mezi studentem a examinátory. Během přípravy je předepsána nejméně jedna povinná konzultace.

 

Část C: Seznam témat s doporučenou literaturou

 

D. Rétorika (pouze samostatný studijní program)

Předmětem této části zkoušky bude disciplína Rétorika. Student si až v den státní závěrečné zkoušky vylosuje téma, které bude korespondovat s tématy probranými v přednášce během studia, po cca 10 minutové přípravě proběhne před zkušební komisí rozprava k vylosovanému tématu.

 

Část D: Rhetorik – seznam témat s doporučenou literaturou

 

Nejpozději v den ukončení zápisu na vybraný termín SZZk do IS STAG student zašle sekretářce katedry (e-mailem či osobně) vyplněný formulář SZZk – lingvistická část se seznamem prostudované a konzultantem schválené literatury k části A a C.

 

Formulář SZZk – lingvistická část

 

3) Ústní zkouška (literární část)

Student si vylosuje v květnu v letním semestru 1. roku studia (přesný termín bude vyvěšen minimálně 2 měsíce předem) ze dvou předem známých a níže zveřejněných seznamů otázek/okruhů (seznam A a B) vždy po jedné otázce, přičemž se seznam A vztahuje k literárním žánrům, motivům, tématům a seznam B k jednotlivým kanonizovaným textům německy psané literatury. Studenti samostatného studijního programu navíc zpracovávají otázky vztahující se k jednotlivým autorům německy psané literatury: student sám zvolí autora, kterému se chce při SZZk věnovat. Vylosované otázky budou neodkladně oznámeny studijnímu oddělení a bude o nich pořízen záznam do protokolu SZZk. Vylosovaná témata zůstávají platná, ať student přistoupí k SZZk kdykoli (tedy i později než 1 rok po vylosování) a také, neuspěje-li student u prvního či druhého termínu.

Vylosované otázky a zvolenou otázku student důkladně zpracuje v domácí přípravě (seznámí se zejména s novou relevantní sekundární literaturou). Během přípravy je předepsána nejméně jedna povinná konzultace. Při SZZk student prezentuje výsledky své přípravy a odpovídá na otázky examinátorů k tématu. Cílem je především lépe prověřit kompetence studentů při samostatném zpracování a prezentaci komplexních problémů dějin literatury a literární vědy. Zároveň je kladen důraz na schopnost uchopit hlubší souvislosti mezi jednotlivými epochami dějin německé literatury.

U SZZk student rovněž předloží seznam četby obsahující minimálně 40 titulů (program maior/minor) a minimálně 60 titulů (samostatný studijní program) primární literatury. Četba by měla být reprezentativní, tj. nejlépe obsahovat tituly ze všech epoch dějin německé literatury.

 

Nejpozději v den ukončení zápisu na vybraný termín SZZk do IS STAG student zašle sekretářce katedry (e-mailem či osobně) vyplněný níže uvedený formulář SZZk – literární část se seznamem prostudovaných a konzultantem schválených primárních a sekundárních textů k jednotlivým tématům.

 

Liste A: Motive, Themen, Genres

Liste B: Werke

Formulář SZZk – literární část

Formulář SZZk – literární část (maior/minor)

 

Ústní zkouška z literární a lingvistické části probíhá v jeden den. Pokud by student u jedné části neuspěl, opakuje při dalším termínu pouze neúspěšnou část.

 

---

 

Státní magisterská zkouška – Němčina se zaměřením na tlumočení a překlad

 

Státní magisterská zkouška v oboru Němčina se zaměřením na tlumočení a překlad se skládá z těchto částí:

 

1) Obhajoba německy psané magisterské práce

Pouze studující studijního programu maior a samostatného studijního programu, rozsah přibližně 60–80 normostran textu psaného německy. Více informací a pokyny pro vypracování ZDE.

 

2) Ústní zkouška z předmětu Geschichte, Theorie und Methodik des Übersetzens und des Dolmetschens

Během zkoušky proběhne odborná rozprava s examinátorem, při níž student prokáže teoretické a metodologické znalosti z oblasti dějin, teorie a metodiky překladu a tlumočení. Zkouška se skládá z části A a části B. V případě opakovaného pokusu nutno opakovat vždy jak část A, tak část B, tyto dílčí součásti nelze oddělit:

 

A: Fragen zur Theorie und Geschichte der Übersetzung

1. Die Abgrenzung der Wissenschaftsdisziplin „Translatologie“, ihre Ziele und Struktur
2. Übersetzungen der Bibel (Übersicht, historisch-gesellschaftliche/religiöse Kontexte, Impakte der einzelnen Übersetzungen; der Prüfling kann sich dann auf eine Epoche/eine Übersetzung/ein Problem konzentrieren)
3. Einbürgerndes versus verfremdendes Übersetzen: Beispiele aus der Geschichte des Übersetzens (der Prüfling kann sich auf eine Epoche/eine Übersetzung/ein Problem konzentrieren)
4. Ausgewähltes Kapitel aus der Geschichte des Übersetzens in Deutschland/ins Deutsche (Prüfling bestimmt selbst)
5. Ausgewähltes Kapitel aus der Geschichte des Übersetzens in Böhmen/ins Tschechische (Prüfling bestimmt selbst)
6. Übersetzungsprozess als Kommunikation – drei Phasen des Übersetzungsprozesses nach Jiří Levý
7. Übersetzungsprozess als Suche nach der sprachlichen Umkodierung – kontrastivlinguistisch geprägte Ansätze (Leipziger Schule, Werner Koller). Fünf Bezugsrahmen der Äquivalenz nach Werner Koller
8. Übersetzungsprozess als eine Form des Handelns – Skopostheorie. Der Begriff der Adäquatheit (Hans Josef Vermeer, Katharina Reiß, Christiane Nord)
9. Übersetzungsprozess als Vorgang des Verstehens – Hermeneutische Ansätze (Radegundis Stolze)
10. Systemtheorien (Gideon Toury, Belgische Schule). Diskussion über Universalien
11. Grundsätzliche Arten der Übersetzung, ihre Definition und Funktion (Jakobson, Hervey/ Higgins)
12. Verschiedene theoretische Auffassungen des Begriffs Äquivalenz (Eugene Nida, Juliane House, Christiane Nord)

 

B: Fragen zur Methodik des Übersetzens und Theorie des Dolmetschens

1. Deszendente Verfahren beim Übersetzen und Dolmetschen
2. Aszendente Verfahren beim Übersetzen und Dolmetschen
3. Umgang mit Grammatischer Äquivalenz/Adäquatheit
4. Definitionen und Typologie des Dolmetschens, Geschichte der Dolmetscherschulen, Dolmetscher als interkulturelle Vermittler
5. Die einzelnen Stufen des Verfahrens des Dolmetschens, Typen des Gedächtnisses und ihre Verwendung bei m Dolmetschen
6. Notation, Funktionen und Anwendung, Vorgänge und Strategien beim Dolmetschen
7. Gemeinschaftsdolmetschen und seine Besonderheiten, Prozess der Konsekutivverdolmetschung und der Simultanverdolmetchung
8. Metaphern, Wortspiele, Zitate; kulturelle Anspielungen; kulturelle Mediation
9. Wesentliche theoretische Modelle des Dolmetschens: kommunikatives Modell, Modell des Aufwands, Interpretationsmodell

 

Základní doporučená literatura k předmětu "Geschichte, Theorie und Methodik des Übersetzens und des Dolmetschens"

 

3) Ústní zkouška z předmětu Philologische Grundlagen der Translatologie

Během zkoušky proběhne odborná rozprava s examinátorem, při níž student prokáže znalosti filologických základů translatologie. Předmětem této části zkoušky bude jeden z následujících 7 tematických okruhů:

 

1. Kritika překladu
2. Kontrastivní lingvistika
3. Nástroje textové analýzy lingvistické
4. Nástroje textové analýzy literární
5. Vybrané kapitoly z dějin německé literatury
6. Rétorika a stylistika
7. Překlad jako kulturní proces

 

Student si na začátku semestru, v němž hodlá zkoušku složit, vylosuje jeden z výše uvedených tematických okruhů a s konzultantem vylosovaného okruhu (viz níže) blíže specifikuje konkrétní tematické zaměření, jež bude předmětem státní zkoušky. O vylosovaném okruhu bude pořízen záznam do protokolu SZZk. Vylosovaný okruh zůstává platný, ať student přistoupí k SZZk kdykoli (tedy i později než 1 rok po vylosování) a také, neuspěje-li student u prvního či druhého termínu. Konkrétní tematické zaměření z vylosovaného okruhu student důkladně zpracuje v domácí přípravě (seznámí se také s relevantní sekundární literaturou). Během přípravy je předepsána nejméně jedna povinná konzultace. Při SZZk student prezentuje výsledky své přípravy a odpovídá na otázky examinátorů k tématu.

Nejpozději v den ukončení zápisu na vybraný termín SZZk do IS STAG student zašle sekretářce katedry (e-mailem či osobně) k zadanému tématu níže uvedený (a konzultantem již schválený) formulář s prostudovanou literaturou.

Ústní zkouška z obou výše zmíněných předmětů probíhá v jeden den. Pokud by student u jednoho z těchto dvou předmětů neuspěl, opakuje při dalším termínu pouze neúspěšný předmět.

 

Formulář Státní závěrečná zkouška – losovaný okruh